Martinický palác odhaluje renesanční atmosféru

Praha – Jedna z nejvýznamnějších a nejkrásnějších renesančních staveb v Praze, Martinický palác, dnes otevírá nové prostory. Palác na pražských Hradčanech prochází postupnou rekonstrukcí, jež probíhá od roku 2007. Nyní byly odstraněny rušivé prvky z rekonstrukce ze 70. let a pozůstatky po natáčení filmových štábů. Památku zapsanou na seznamu UNESCO si teď mohou návštěvníci prohlédnout v co možná nejautentičtější podobě.

Jak už napovídá název, majitelem Martinického paláce byl Jaroslav Bořita z Martinic, který byl vyhozen z okna společně s Vilémem Slavatou. Na místě dnešního paláce stávaly ve druhé polovině 14. století čtyři gotické domy, které v roce 1541 zničil obrovský požár, jenž zachvátil Malou Stranu a Hradčany. Po smrti Jaroslava Bořity z Martinic dědili Martinický palác postupně další členové rodu, avšak Jaroslav byl posledním členem, který zde provedl nějaké stavební úpravy. Následným působením různých majitelů palác silně utrpěl a ve 20. století se nacházel v dosti poničeném stavu.

Nyní je Martinický palác v majetku společnosti soukromých vlastníků, která organizuje rozsáhlou rekonstrukci. „Designově nám tady něco chybělo. Na stěnách převládala bílá barva, světla ze 70. let a celkově to vyznívalo tak, že je to nádherná stavba, architektura hezká, ale detaily byly rušivé. A to se nám k dnešnímu dni snad podařilo odstranit,“ popisuje rekonstrukci jeden z majitelů paláce Vratislav Veselý.

8 minut
Rozhovor s Vratislavem Veselým a Jindřichem Kočím
Zdroj: ČT24

Renesanční palác jako ráj filmařů

Martinický palác je hojně využívaný také filmaři, kteří oceňují především autentické prvky a skvělou „renesanční atmosféru“: „Já jako filmař a architekt si nejvíce cením úžasných malovaných dřevěných stropů. Pak jsou to krásné zachované dobové malby, například v kapli ve Velkém sále, kde je úžasná nástropní freska “Peklo a ráj„,“ vyzdvihuje architekt Jindřich Kočí.

Návštěvníci se tak mohou těšit na nově otevřené prostory, přístupné je například celé první patro paláce, kde se nachází ložnice a denní pokoje rodinného sídla rodu Martiniců. Palác ale slouží také jako kulturní stánek, pořádají se tam konference, koncerty nebo kongresy.

  • Martinický palác / malované stropy zdroj: Oficiální stránky Martinického paláce http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2523/252237.jpg
  • Kaple Martinického paláce zdroj: Oficiální stránky Martinického paláce http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2523/252233.jpg
  • Martinický palác / ložnice zdroj: Oficiální stránky Martinického paláce http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2523/252236.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...