Dílo malíře Jaroslava Čermáka nelze jednoduše zaškatulkovat k jednomu směru. Nese se na vlně orientalismu, salonní malby a novoromantismu. Čermák, romantik duší i dílem, se snažil vytvořit cyklus o hrdinné ženě z Balkánu, kterou sledoval od jejího narození až do smrti. Do tohoto cyklu zapadá i olejomalba na plátně z roku 1870 nazvaná Zajatkyně.
Dílo s námětem ze soudobé historie zobrazuje tři nebohé vězněné ženy a dva Turky, kteří je hlídají. Čermák, jenž s oblibou portrétoval černohorské ženy, na něm perfektně vystihl psychologii postav. V názvu díla, jež je jistou politickou manipulací s kapkou erotiky a napětí, si však malíř lehce pohrával s dějinami. Více napoví kurátorka Kristýna Brožová.
Jaroslav Čermák byl jako první český umělec vyznamenán zlatou medailí na Pařížském salonu. Ve svém díle se inspiroval francouzským malířem Delacroixem a anglickým básníkem lordem Byronem. Žil tři roky na Balkáně.
Kristýna Brožová je absolventkou bakalářského studia dějin umění na Filozofické fakultě UK v Praze, v současné době je studentkou navazujícího magisterského programu. Od roku 2010 externě spolupracuje s Národní galerií v Praze jako lektorka pro edukační činnost.
Na další díl seriálu Národní galerie nikdy nezavírá se můžete těšit opět v neděli 18. prosince. Všechny předešlé díly naleznete zde.
