„Já chci mír.“ Výstava ukazuje obrázky, jimiž se ukrajinské děti vyrovnávají s válkou

Kreslení a malování jsou způsob, jak se vyrovnávat s traumaty války. Ukáže to i výstava Děti, válka, naděje, která bude od pondělí k vidění ve stanici pražského metra Náměstí republiky. Obrázky malovaly ukrajinské děti ve věku tři až čtrnáct let. A to jak přímo na Ukrajině, tak i po útěku do Česka.

„Některé obrázky nám zprostředkovala psychologická asociace z Ukrajiny, takže byly z různých oblastí. Od dětí z Chersonu, Oděsy, Kyjeva. Řada z nich vznikala v terapii. Některé vznikaly spontánně, třeba ty z krajských center asistenční pomoci. Dodali mi je kolegové, kteří tam pracovali,“ uvedl psycholog Štěpán Vymětal, který se zaměřuje na psychologii mimořádných událostí a krizového řízení.

Obrázky vyjadřují celou škálu témat. Trauma z války, stesk po domově, poděkování za pomoc, ale i naději a odhodlání. K častým motivům patří i sounáležitost s ukrajinským národem. „Nejdříve jsem si říkal, že to jsou obrázky na nějaké zadání, ale pak jsme si všimli, že to tak děti kreslí i spontánně. I velmi malé děti. Barvy žlutá a modrá, slunečnice, kroje, klikva jako národní plod. Při narušení, kdy děti jsou často přesídlené, se tak vypořádávají s tím, že si udržují národní identitu,“ míní Vymětal. 

Do kreslení se dětem promítá i smrt a ohrožení, jejichž blízkost mnohé poznaly na vlastní kůži. „Některé obrázky mají vyloženě traumatický potenciál. Například sedmiletá holčička namalovala rakety, které dopadají na domy, jiný obrázek, od sedmiletého chlapce, je vyplněný drony, letadly, tanky a nahoře je připsáno Já chci mír,“ upozorňuje psycholog.

Malování jako terapie

Malování má – nejen pro děti – terapeutické účinky. Zpracovat trauma pomáhá jak spontánní kreslení, tak cíleně využívané v arteterapii. O své konkrétní příběhy se autoři obrázků podělili ale někdy i slovy. „Některé děti na druhou stranu připisovaly, co zažily, že byly ve sklepě, zažily bombardování, ale už jsou v bezpečí. Takové vzkazy k tomu samy přidávaly,“ upřesnil Vymětal.

Výstava Děti, válka, naděje bude ve vestibulu stanice metra Náměstí republiky otevřena 19. září. Pořadatelé plánují převést kresby i do elektronické podoby, aby prostor dostaly i obrázky, které se na výstavu nedostaly. Celkem se jich sešlo dvě stě padesát.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...