Praha - Nejvýznamnější grafické práce z knižní tvorby Václava Bláhy jsou prezentovány veřejnosti v souhrnné retrospektivní výstavě ve dnech 6. - 25. března 2009 v Galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Výstava mapuje tvorbu Václava Bláhy za období posledních padesáti let. Expozice ukazuje Bláhův vztah ke kresbě jako k jedinečnému výrazovému prostředku. Ve své knižní tvorbě jí ovšem dal velice osobitou podobu. V období kulturní krize v 70. letech pracoval pro bratislavské nakladatelství Tatran, pro Klub čtenářů Odeonu a na mnohasvazkové výtvarně výrazné edici spisů Bertolta Brechta v překladech L. Kundery. "Téměř symbolicky se Bláhova tvorba završuje vlastní soukromou edicí Hoštění, o níž autor mluví jako o edici vyhoštěných," informuje kurátor výstavy PhDr. Jan Rous.
„Výstavní síň Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze čas od času připomíná tvorbu a působení svých významných pedagogů, jako tomu bylo u Františka Muziky nebo je tomu u připravované výstavy Josefa Kaplického, a připomíná i významné osobnosti, které touto školou prošly. Také tato výstava prezentuje výtvarníka - Václava Bláhu, který na VŠUP studoval v období od roku 1946, a to v ateliéru Karla Svolinského,“ uvádí své záměry kurátor.
Umělecká cesta Václava Bláhy začala v poválečném období, kdy Bláha studoval na Officina Pragensis, zaměřené zejména na knižní tvorbu. Jeho inspirací zde byl Jaroslav Šváb, jehož tvorba představovala v grafickém designu linii, která vytvářela určitý protipól avantgardě. Jako knižní grafik zdůrazňoval výtvarný výraz, odkazující přes hranici tehdejšího funkcionalistického designu k volné tvorbě, práci s kresbou, uvolněnou barvu a ilustraci, která více pracovala s příběhem než s abstraktním znakem. Z těch, kteří se ke Švábově pojetí knihy a ilustrace hlásili, patřili vedle Václava Bláhy např. Libor Fára nebo Helena Zmatlíková.
Dalším impulsem pro jeho práci se však stalo zmíněné studium v ateliéru Karla Svolinského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Během studia už pracoval pro nakladatelství Václava Petra, kde navrhoval nejen úpravy knih a propagačních prospektů, literární sborníky nastupující básnické generace Ohnice, ale zároveň vypravil ilustračně řadu knih pro děti.
V následujícím období Václav Bláha pracoval v nakladatelství krásné literatury, SNKLU, dědici někdejšího Fromkova Odeonu, kde vytvořil rozsáhlou edici Plamen, v níž vyšlo kolem osmdesáti titulů (mezi nimi i velká jména moderní poezie: Ginsberg, Pavese, Ferlinghetti, Popa, Pasternak, Thomas). Edice byla postavena v podstatě na proměně struktury barevných linií a jednoduché, převážně autorské typografie obálky a titulu a na střídmé typografii knihy.
