Eutanazie „vadných“ osob a výchova mládeže. Dva dokumenty ukazují nacistickou ideologii v praxi

Česká televize u příležitosti osmdesátého výročí atentátu na Reinharda Heydricha uvedla dva premiérové dokumenty, které se zaobírají méně probíranými tématy z dob rozmachu nacistické Říše. Fotografové smrti se vydávají po stopách fotografů, českých Němců, z Českého Krumlova, kteří se podíleli na likvidaci duševně nemocných lidí. Snímek Kuratorium přibližuje protektorátní organizaci pro výchovu mládeže. Oba dokumenty jsou dostupné v iVysílání.

Tajným programem T4 aplikovalo nacistické Německo nauku o „rasové hygieně“ v praxi. Cílem byla eliminace dětí i lidí s postižením, podle této nauky tedy jedinců kazících profil zdravé společnosti. „Lékařskou“ akci dokumentovaly fotografie i filmové záznamy.

Některé ze snímků pořídili i fotografové a fotolaboranti, původně čeští Němci žijící v Českém Krumlově. Jeden z nich byl dokonce osobním fotografem Karla Brandta, tedy osobního lékaře Adolfa Hitlera a tvůrce programu eutanazie neboli akce T4. Jejich cestu z ateliéru k podílu na holocaustu sleduje dokument režiséra a vystudovaného historika Jana Rouska. Snímkem Fotografové smrti provází fotograf Karel Cudlín a lékař Milan Novák.

„Je to těžké a smutné téma,“ připouští Cudlín, „jeden z nejhorších momentů, když pominu koncentrační a vyhlazovací tábory, je třeba zámek v Rakousku. Když k němu přijdete, je z venku krásný, ale ve sklepení je třicet tisíc jmen zavražděných lidí.“

Nahrávám video

Protektorátní „Hitlerjugend“

Dokument Kuratorium se vrací do dne po diverzní akci proti zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi. Tehdy totiž formálně vznikla stejnojmenná organizace inspirovaná mládežnickou organizací Hitlerjugend. Jejím úkolem bylo vést v protektorátu dospívající generaci k loajalitě vůči Třetí říši a antisemitismu. Ve spojení s kultem fyzické dokonalosti.

Debutující dokumentarista Ondřej Veverka zachytil výpovědi tehdejších členů. K nim patřil i Karel Richter, který ve filmu říká: „Bylo velké štěstí, že (Kuratorium) fungovalo pouze dva roky. Jednalo se vlastně o nepovedenou snahu nacistů získat českou mládež na svou stranu.“ Právě zachycení možná posledních autentických svědectví považuje dramaturg Martin Červenka na dokumentu za cenné.

  • Heydrich – konečné řešení (každý pátek v cca 18:30 na ČT2)
  • Atentát (27. 5. na ČT2 ve 20:00)
  • Lidice (7. 6. na ČT1 ve 22:35)
  • Cesty víry: Lidový mučedník (12.6. na ČT2 od 12:40)
  • Ležáky – osada, která ztratila své obyvatele, nikoliv však paměť (24. 6. v 17:25 na ČT2)
  • Ležáky: Ti druzí mrtví… (24. 6. v 17:55 na ČT2)
  • Stříbrné rekviem (24. 6. v 22:05 na ČT2)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 1 hhodinou

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 4 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled