Dirigent Järvi a houslista Repin se potkávají v Praze. Provází je Polární záře

Nahrávám video
Dirigent Järvi a houslista Repin koncertují v Praze
Zdroj: ČT24

V pražském Obecním domě v těchto dnech koncertuje ruský houslista Vadim Repin. Provází ho Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pod taktovkou estonského dirigenta Kristjana Järvima. Ten v Praze zároveň uvedl v české premiéře svou vlastní skladbu Polární záře. Program je složen z děl ruských a estonských skladatelů.

Polární záře je součástí Järviho posledního alba Nordic Escapes. Označuje ji za nejosobnější z celé nahrávky. „Polární záře je, jako byste vstoupili do časové smyčky nebo nové dimenze. I když zemřeme, pořád něco jsme. To je ten moment polární záře – když se narodíme a když odcházíme ze života,“ vysvětluje Järvi.

Je skladatelem i dirigentem, hudbou žije, skládal i o přestávce generální zkoušky na pražský koncert. Rád spojuje různé žánry. V New Yorku založil orchestr, který hraje vše od renesanční hudby po hip hop. Věnuje se také filmové hudbě, je autorem například hudby ke snímku Atlas mraků nebo seriálu Babylon Berlin.

Přestože pochází z dirigentské rodiny, řídit orchestry původně nechtěl. „Vždycky mě zajímaly mezinárodní vztahy a diplomacie. Věci jako jednání mezi kmeny, které osídlily naši planetu a kulturu. A tím se vlastně teď zabývám i jako dirigent,“ prozradil.

Repin: Prokofjevův koncert je něco výjimečného

Na pražském pódiu se poprvé profesně potkal s dlouholetým přítelem, ruským houslistou Vadimem Repinem. Na Repinův návrat pražští symfonikové čekali poměrně dlouho, neboť dva jeho předchozí koncerty se nemohly z různých důvodů konat.

V Praze je hvězdou Koncertu pro housle a orchestr č. 2 Sergeje Prokofjeva. „Tento koncert je sice od ruského skladatele, ale byl složen pro francouzského houslistu a premiéru měl ve Španělsku. Čili spojuje ruskou hudbu a španělskou duši. Což také vystihuje podstatu mistrovství Vadima Repina, neboť je to na první pohled velmi klidný houslista, ale umí být také neuvěřitelně vášnivý a temperamentní,“ oceňuje dramaturg FOK Martin Rudovský.

„Ta škála různých tónů dělá z koncertu něco výjimečného. Hlavně jeho druhá část. Prokofjev by mohl klidně pokračovat dalších deset minut. Je to geniální dílo s nekonečným motivem,“ nepochybuje Repin. V Obecním domě zní také Labutí píseň od skladatele Arva Pärta a suita ze scénické hudby Sněhurka od Petra Iljiče Čajkovského v aranžmá Järviho.

Program poprvé zazněl ve středu 16. února, opakování o den později předchází setkání s oběma umělci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 39 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...