Slovenský architekt Vladimír Dedeček sám o sobě tvrdil, že se nikdy necítí být umělcem. Architekturu vnímal jako práci. Tvůrce, který své stavby rozsel od Tater k Dunaji, bývá přirovnáván například k Brazilci Oscaru Niemeyerovi. Za téměř půlstoletí jeho činnosti se ohlíží pražská Galerie Jaroslava Fragnera.
Videoprojekt Vladimír Dedeček: Práca je sondou do myšlení architekta. Jeho autoři nevstupují do objektů, které architekt vytvořil, kameru obrátili výhradně na architekta, jeho tvář, ruce a pracovní stůl.
Dedeček za svou téměř půlstoletí trvající kariéru (je ročník 1929) vytvořil více než devadesát architektonických děl a návrhů - od rodinných domů až po rozsáhlé komplexy univerzit či institucí. Podle tvůrců dokumentárního diptychu je jeho práce čistá a nadčasová.
„Nevycházela z nějaké ideologie ani socialistického realismu, ale byla návratem k tomu, co se dělalo aktuálně ve světě - k modernismu,“ upřesnil historik architektury Peter Szalay.
Dokumentární svědectví o jednom z posledních slovenských stavitelů první poválečné generace bude ve Fragnerově galerii k vidění do konce prosince.
