Bylo první svobodné léto, červenec 1990. Před hotel Thermal přijíždějí první velké hvězdy – Miloš Forman s Theodorem Pištěkem. Jak říká dobová reportáž, „není to o limuzínách“, v cíli přistávají „dva smradlaví chlapi v propocených tričkách“. Vedoucí kulturní redakce zpravodajství Petr Vizina a novinář Petr Skočdopole se rozhodli připomenout tento magický moment filmového festivalu v Karlových Varech. Na 51. ročník vyrazili 30. června také na kolech. Jejich cyklodeník můžete sledovat na webu ČT24. Příjezd Formana s Pištěkem zachytily tehdejší Aktuality:
Z cesty:
Po šesti hodinách ve finále. Červený koberec je ještě pod igelitem, z nebe na něj kape voda, všude lítají technici a produkční, nikdo nás nevítá, nikdo neobdivuje, nefotí. A tak se naposledy vyfotíme sami, dáme si pivo a půjdeme po svých. Tradice byla právě založena. Ať žijí cyklisté Forman a Pištěk, ať žije tento skvělý festival. Příště tu jen musí někdo domyslet, kam se v Thermalu schovají kola.
Není hlavní jet jen po hlavní. Odskočili jsme si do pole. Ostatně jako tenkrát Pištěk s Formanem, jak na to i první z nich vzpomíná: „Jednou, na dlouhé štrece, jsme projížděli poli se slunečnicemi. Nevím, jestli jste to někdy zažil, když přírodě klapne všechno do sebe. Obloha, vítr, zvuky… najednou to přestává být realita. Trvá to pár vteřin a je konec, už to neplatí.“
Báječní muži na šlapacích strojích vyrazili. Když jde o cíl, nic není svaté…
Petr Vizina o cyklopoctě: Rozhodli jsme se tenhle hvězdný okamžik Miloše Formana a Theodora Pištěka, tedy celebrit podle našeho gusta, připomenout tím, že na festival dojedeme na kole. A chceme složit i poklonu festivalu. Od doby, kdy se v reportáži zklamaně říká, že „další hvězdy zase nepřijely“, udělal obrovský kus práce.
Rozhovor s Theodorem Pištěkem
Jak vás to napadlo dojet do Varů na kole?
Byla to součást naší každoroční cesty na kole po Francii a okolních zemích. A Vary jsme si zvolili jako závěrečnou etapu. Řekli jsme si, že když jsme pozvaní na festival, tak tam přijedeme na kole.
Jak vaši cestu přijali lidi?
Byl to jeden z nejhorších sportovních zážitků v mém životě, protože jsme byli po cestě zvyklí, že automobilisti vzdávají čest cyklistům a pouštějí vás. U nás jste ale byl štvaná zvěř. Poslední kilometry před Vary jsme jeli ve stoupání vedle stojedenáctky Tatry, která do nás hustila černý kouř, takže když jsme přijeli, ani jsme nevnímali okolí.
Poslechněte si níže celý rozhovor s Theodorem Pištěkem, jaké to tehdy bylo:
