Spisovatel Karel Pecka popisoval ve svých knihách příběhy, které zažil na vlastní kůži. Jedenáct let byl vězněn v komunistických pracovních táborech, podepsal Chartu 77 a jeho díla nesměla v Československu vycházet. Tvorbu tohoto autora připomíná do 15. srpna výstava, kterou připravil Spolek Dobrá čeština v pražském Domě uměleckého průmyslu.
Když komunisté v únoru 1948 převzali v Československu moc, byl Karel Pecka čerstvým maturantem. Spolu s kolegy z Filmového studia Barrandov, kde pracoval jako technický úředník, začal vydávat ilegální časopis Za pravdu. V květnu 1949 se rozhodl utéct ze země – dostal se ale do pasti. „Člověk, kterého si vybral, aby ho převedl, byl agentem StB a předal ho rovnou policii,“ upřesnil Daniel Kubec ze Spolku Dobrá čeština.
Za pokus o přechod hranic potrestal režim Karla Pecku jedenácti lety v pracovních táborech. „Političtí vězni vytvořili jistý mravní kodex života na lágru. Každý musel zvážit, jestli stojí za kus chleba, aby se dopustil nějakého morálního přečinu,“ vzpomínal na dobu věznění v roce 1993 v pořadu Na scéně PEN klub.
- Festival Mene Tekel ve svém programu pravidelně připomíná politické procesy padesátých let. V roce 2013 uvedl také rekonstrukci procesu s Karlem Peckou. Připravili ji studenti Právnické fakulty UK na základě materiálů z Národního archivu a knižního rozhovoru se spisovatelem, který pod názvem Hry doopravdy pořídil Jan Lukeš. Karla Pecku ztvárnil herec Divadla bez zábradlí Petr Pospíchal. Podívejte se na záznam rekonstrukce:
Na výstavě k letům, během nichž byl zavřen v pracovním táboře, odkazuje mimo jiné tzv. korekce vytvořená z kartounů – rozměry odpovídá skutečné kobce, kam byli vězni zavíráni často ze sebemenší prohřešky. Jednu ze stěn této cely autoři výstavy vytvořili z Peckových děl. Návštěvníci si je mohou odnášet domů a postupným „bořením“ odhalit vzkazy uvnitř místnosti.
Z vězení do nesvobody psaní
Během věznění psal i Karel Pecka. O tom, co viděl a zažil. Texty se mu podařilo vynést ven poté, co byl v roce 1959 propuštěn. Část z nich dokonce v uvolněné atmosféře pražského jara v Československu vydal.
Po srpnové okupaci už mohly jeho práce vycházet jen u zahraničních nakladatelství. Jeho román Štěpení byl první knihou od autora žijícího v Československu, kterou vydalo Škvoreckého exilové nakladatelství '68 Publishers. Karel Pecka byl také jedním z prvních signatářů Charty 77.
Zemřel v březnu 1997 v Praze. Václav Havel mu in memoriam udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o demokracii a lidská práva.
