Autorské filmy o samotě a společnosti - daly by se shrnout výsledky sedmého ročníku Cen české filmové kritiky. Černobílé drama o vražedkyni Olze Hepnarové jich získal nejvíce, tedy čtyři, nejlepším snímkem roku 2016 je ale Rodinný film. Kritikům se líbilo také sociální drama Nikdy nejsme sami a minisérie Pustina.
- Nejlepší film: Rodinný film
- Nejlepší dokument: Normální autistický film (režie: Miroslav Janek)
- Nejlepší režie: Tomáš Weinreb, Petr Kazda (Já, Olga Hepnarová)
- Nejlepší scénář: Olmo Omerzu, Nebojša Pop-Tasić (Rodinný film)
- Nejlepší audiovizuální počin: Adam Sikora (kamera; Já, Olga Hepnarová)
- Nejlepší mužský herecký výkon: Miroslav Hanuš (Nikdy nejsme sami)
- Nejlepší ženský herecký výkon: Michalina Olszańska (Já, Olga Hepnarová)
- Objev roku: Tomáš Weinreb, Petr Kazda (Já, Olga Hepnarová)
- Mimo kino: Pustina (režie: Ivan Zachariáš, Alice Nellis)
Jedna exotická dovolená a jedna rodina. Původem slovinský režisér Olmo Omerzu se ve svém druhém celovečerním snímku Rodinný film, stejně jako v debutu Příliš mladá noc (2012) rozhodl prozkoumat rodinné vazby. Ocenění kritiky mu patří i za scénář, jehož spoluautorem je Nebojša Pop-Tasić.
Samota, odcizení a izolace jsou pocity, které má Rodinný film společný s existenciálním dramatem inspirovaném poslední popravenou ženou v Československu. Snímek Já, Olga Hepnarová s odstupem sleduje vymezení hrdinky vůči společnosti (a společnosti vůči ní), které vyústí až v tragédii. Tomáši Weinrebovi a Petru Kazdovi jejich celovečerní debut vynesl ocenění kritiků za režii a objev roku. Polská herečka Michalina Olszańska podala v roli Hepnarové nejlepší ženský herecký výkon a její krajan, kameraman Adam Sikora, zvítězil v kategorii nejlepší audiovizuální počin. Doma už má cenu kritiky i Českého lva za noirové drama Ve stínu (2012).
Petr Václav se předloni vrátil po třinácti letech do české kinematografie romskou Cestou ven, která si získala jak Ceny české filmové kritiky, tak Českého lva. Do výpovědi o silném sociálním tématu se pustil i v dalším titulu s názvem Nikdy nejsme sami. Nejlepším se tento film tentokrát nestal, hrál v něm ale (podle kritiků) nejlepší herec loňského roku: Miroslav Hanuš v roli xenofobního bachaře.
Nejlepším dokumentárním snímkem se stal Normální autistický film Miroslava Janka. Podle kritiků nechává citlivě nahlédnout do radostí a těžkostí života mladých lidí s Aspergerovým syndromem.
Mimo kino, jak zní název nově zavedené kategorie upozorňující na televizní, internetové a jiné projekty, si označení „nejlepší“ získala osmidílná Pustina z produkce HBO. Temné sociální drama ze severočeské osady spojené s kriminální zápletkou vzniklo podle scénáře Štěpána Hulíka, který jako scenárista debutoval v roce 2013 oceňovaným snímkem Hořící keř o Janu Palachovi. O režii Pustiny se podělili Ivan Zachariáš a Alice Nellis.
O výsledcích rozhodlo hlasování padesátky filmových kritiků. Vyhlášeny byly v pražském Divadle Archa v přímém přenosu České televize. Ta také koprodukovala tři z oceněných snímků (Rodinný film, Nikdy nejsme sami a Normální autistický film).
PŘEHRAJTE SI záznam slavnostního večera:
