Český lev žere historii: Masaryka si vychutnal se 14, Anthropoid s 12 nominacemi

Favoritem 24. ročníku Českých lvů je Masaryk. Přesněji Jan Masaryk a životopisné drama, které o něm napsal a natočil Julius Ševčík. Jeho čtrnáct nominací stíhá s dvanácti nominacemi Anthropoid, filmový pohled britských tvůrců na české hrdiny z dob Protektorátu. Po aspoň jedné nominaci získalo v letošním ročníku sedmnáct filmů.

Dvanáct filmů nominovaných na křišťálovou trofej koprodukovala Česká televize. Které snímky si nakonec sošku odnesou, bude známo 4. března. Slavnostní vyhlašování odvysílá Česká televize.

Filmy podle počtu nominací:

  • 14 - Masaryk
  • 12 - Anthropoid
  • 9 - Učitelka
  • 8 - Já, Olga Hepnarová
  • 6 - Anděl Páně 2
  • 5 - Nikdy nejsme sami
  • 3 - Lída Baarová; Rodinný film; Polednice
  • 2 - Lichožrouti; Rudý Kapitán; Teorie tygra; Zkáza krásou
  • 1 - Bratříček Karel; FC Roma; Normální autistický film; Zákon Helena

Koprodukční snímek České televize Masaryk uvidí diváci v kinech až v březnu, premiéru si odbyl ale už o loňských Vánocích. Natočil jej režisér a spoluscenárista Julius Ševčík, jehož filmařskou tvorbu zastupovaly dosud dva filmy: jeho absolventský snímek na FAMU Restart a noirem inspirovaný thriller Normal, který vznikl před osmi lety.

Příběh politika a bohéma, jenž zemřel za dosud nevyjasněných okolností, získal nominaci ve všech kategoriích pro hrané snímky, s výjimkou hlavní ženské role. Zato si v kategorii vedlejších mužských rolích budou konkurovat hned dva „masarykovci“: Oldřich Kaiser a německý herec Hanns Zischler.

Nahrávám video

Dvojnásobné naděje si může dělat i Karel Roden. Představitel Masaryka je kromě této postavy nominován i za roli v sociálním dramatu Nikdy nejsme sami.

V žádné z kategorií nechybí zmínka o britsko-českém dramatu Anthropoid. Příběh Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, kteří se zapojili do operace, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, zpracoval pro film Sean Ellis. Vedle režie a scénáře stál také za kamerou. Do hlavních rolí obsadil Jamie Dornana a Cilliana Murphyho. Tito britští herci mají oba šanci na Českého lva.

Ve lvích nominacích se ale dařilo i ženám. Pomyslné třetí místo obsadila manipulativní normalizační Učitelka, kterou stvořili Jan Hřebejk a Petr Jarchovský díky slovenské herečce Zuzaně Mauréry.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Čtvrté (s osmi nominacemi) pak Já, Olga Hepnarová – černobílé drama Tomáše Weinreba a Petra Kazdy inspirované československou masovou vražedkyní. Polská herečka Michalina Olszańska ji zpodobnila jako fyzicky křehkou dívku se zvláštním držením těla a podivným výrazem, která pracuje v mužské profesi, trpí iritující sebelítostí a považuje se za oběť (a možná jí i je). A za to ji možná nemine Český lev. Spolu s herci a tvůrci nominovanými za Anthropoid zvyšuje počet nominovaných cizinců v letošním ročníku.

Mezi těmito čtyřmi tituly se rozhodne v kategorii „nejlepší film“. Pětici finalistů v ní ještě doplňuje Rodinný film, v němž slovinsko-český režisér Olmo Omerzu zkoumá, co je to vlastně rodina. Matka Vanda Hybnerová má šanci na lva za hlavní ženskou roli.

Nahrávám video

Z dokumentů si na sošku můžou myslet: Bratříček Karel (pohled polské režisérky Krystyny Krauze na Karla Kryla), FC Roma (snímek o fotbalovém klubu složeném především z Romů, jehož promítání provázejí emoce), Normální autistický film (dokumentarista Miroslav Janek se učí od autistů vnímat svět), Zákon Helena (vhled do práce policistky, která šla po krku Berdychově gangu) a Zkáza krásou, střihový dokument o Lídě Baarové. O této herečce vznikl v loňském roce také hraný film v režii Filipa Renče. Ten má nominace tři: za scénografii, hudbu a vedlejší ženskou roli (Simona Stašová).

Akademici vybírali při hlasování ze 71 celovečerních hraných, dokumentárních a animovaných filmů, což je pro srovnání téměř dvojnásobek oproti titulům uvedeným do kin v roce 2015. Už při vyhlašování nominací byli oznámeni dva vítězové nestatutárních cen: autor nejlepšího plakátu (Lukáš Veverka za plakát k filmu Já, Olga Hepnarová) a cena filmových fanoušků portálu ČSFD (nejvíce hlasů od nich posbíral Anthropoid).

Naopak na vyhlášení nominací si až do závěrečného ceremoniálu 4. března musí počkat dvě od minulého ročníku nové televizní kategorie: nejlepší televizní film nebo minisérie a nejlepší televizní dramatický seriál. Večerem v pražském Rudolfinu bude provázet Adela Banášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 22 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.