Recenze: Hřebejkova soudružka Učitelka to myslí dobře

Musíme jí pomáhat! Jsme přece lidi. A ten, kdo to ještě pořád nepochopil, bude ideově poučen, že tady přece vládnou oni a ne my. Tradiční tandem Hřebejk – Jarchovský v dalším ošoupaném retru z dob, kdy se ohýbaly hřbety i charaktery. Tentokrát na inspekci v bratislavské socialistické škole na počátku osmdesátých let. Jejich Učitelku v premiéře uvedl filmový festival v Karlových Varech, do kin vstoupí 21. července.

Trpké filmové návraty k tomu, jací jsme v nedávných rudých časech byli a jak jsme tehdy umakartově živořili, jsou v řadě nám blízkých, postsocialistických kinematografiích pravidelně připomínaným tématem. Právem připomínaným a nezřídka za syrovou reflexi oceňovaným i na mezinárodní filmové scéně, viz třeba německé, šmírácké drama Životy těch druhých, polská Ida nebo rumunská pecka 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny.

České diváky táhly do kin zprvu adaptace úspěšných literárních předloh (Tankový prapor, Černí baroni, Báječná léta pod psa), posléze nastoupil Svěrákův oscarový Kolja, Špačkova mrazivě úchylná Pouta a také hořká komedie Ondřeje Trojana Občanský průkaz, pod níž jsou podepsáni dva Petrové: Šabach a Jarchovský.

Pelíšky (1999, režie: Jan Hřebejk)
Zdroj: ČT24/ČT

A jsme u toho. Tahle poslední dvě jména jsou spojena s režisérem Janem Hřebejkem, který retra z doby nedávno minulé umí a točí je rád. Jeho hořko-úsměvné filmové návraty odstartovala veleúspěšná Šakalí léta, nepřekonaným vrcholem jsou famózní Pelíšky a skvěle dramaticky vykultivovaná Kawasakiho růže byla zatím poslední studií dobového strachu a selhání.

Sociální a filmařské jistoty

Po odskočení do jiných žánrů se Hřebejk znovu vrací na parketu, která je pro něj filmařsky osudová, což nese jistotu odzkoušeného. Ale také riziko, že už toho příliš nového neřekne, byť dramaturgický koncept, rozvinutý na půdorysu mimořádné schůze rodičů, kterou svolala ředitelka školy ve věci podezření na nepatřičné chování ideově neprůstřelné učitelky Márie Drazdechové, má svůj dramatický náboj a dějový potenciál. 

Vdova po vojákovi Mária Drazdechová potřebuje pomoc dobrých (rozuměj zmanipulovaných) lidí, které vydíráním skrze jejich děti dokáže postavit do latě. Kdo se nechce nechat takhle vydírat, dostane výchovnou, protože to je mstivá mrcha, která ví, že tohle může fungovat jen na principu ponížení a strachu.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

V koprodukci se Slovenskem natočil Jan Hřebejk (podle scénáře Petra Jarchovského) hořké normalizační drama, odehrávající se v Bratislavě roku 1983. Je to další Hřebejkův portrét letargické, pokrytecké a zdánlivě neotřesitelné normalizace. Na ulicích jsou zase žigulíky a staré škodovky, na zdi výkřik „svetu mier“ a v záběru pocitové kamery Martina Žiarana se pinoží lidé, kteří už přestali bojovat o svoji důstojnost. Až na pár výjimek, které asi nikdo nepodpoří.

Copak o to, tuhle retro oprýskanou atmosféru Hřebejk umí a také ví, co a jak chce říci. Jenomže to tentokrát říká místy až příliš didakticky a předpověditelně, neboť hodně tlačí na typizaci figur, které představují bizarní i schematický vzorek tehdejší společnosti a jejich repliky nemají překvapovat, ale charakterizovat je a zařazovat do stáda, kde kdo se vzepře, dostane přes hubu.

Máme, co jsme chtěli?

Učitelka je tak nadčasovou studií charakterů, jejichž detailnějšímu prokreslení brání záměrně fragmentovitá struktura narace, v níž je leitmotiv schůze SRPŠ prolínán dokreslujícími školními a rodinnými epizodami, z nichž některé jsou skvěle napsané, odrežírované a zahrané (kolektivní osvojování nového žáka nebo jak stará Drazdechová potkala v lese partyzána).

Učitelka
Zdroj: A-Company CZ

Casting, nabízející (minimálně pro českého diváka) neokoukané tváře, včetně dětských rolí, funguje spolehlivě, byť by mu v některých momentech prospěla méně deklamativní dikce, a jeho dominantou je titulní čúza úča v přesné dikci Zuzany Mauréry, která bude klidně učit pod portrétem Husáka i Havla.

A tak Učitelka nastoluje i aktuální otázku, zda to, co máme, je to, co jsme chtěli. Jan Hřebejk chce točit divácké filmy, kterým bude nasloucháno, a jakkoli tento opus nepatří mezi absolutní vrcholy jeho filmografie, je to poctivá filmařina, která je o něčem a k něčemu – a jako taková by měla (mohla) být vyslyšena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko si připomíná 90 let od narození Václava Havla

Česko si v pondělí 5. října připomíná 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.
04:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda schválila návrh nové státní kulturní politiky

Kabinet schválil návrh nové státní kulturní politiky na období do roku 2029, který kritizovaly profesní asociace, sdružení, platformy i odbory. Po jednání vlády to oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). K novele o asistentech pedagoga na základních školách se kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.
14:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
3. 10. 2026‌‌

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.