Božská hudba, ďábelský konec. Nový film chce porozumět duši skladatele Myslivečka

Nahrávám video

Ve své době byl český skladatel Josef Mysliveček slavnější než Mozart, přesto zůstal téměř zapomenutý. Jeho vášnivý život, který se mu také stal osudným, připomene po více než dvou stoletích hraný film režiséra a scenáristy Petra Václava Il Boemo. Právě italským výrazem pro Čecha byl Mysliveček označován. Často ještě s přívlastkem „divino“ – božský.

Mysliveček (1737–1781) měl jako mlynářský synek pokračovat v rodinné tradici. Vyslyšel ale svůj hudební talent, který ho zavedl z Prahy do Benátek, kde po nuzných začátcích dosáhl hvězdného úspěchu. 

„V druhé třetině osmnáctého století byl Mysliveček jako tvůrce rozhodně slavnější než třeba Mozart. Je to dáno i tím, že Mozart byl o generaci mladší a v době, kdy Mysliveček již dosáhl vrcholu své kariéry, Mozart teprve začínal. Nicméně sluší se zmínit, že zatímco Mozartovi se nikdy nepodařilo, o co celý život usiloval, tedy aby dostával pravidelné objednávky od italských divadel, Mysliveček byl v sedmdesátých letech osmnáctého století nejčastěji hraným skladatelem v neapolském divadle San Carlo, což byla Mekka všech operních skladatelů tehdejšího světa,“ dokládá úspěch českého komponisty Václav Luks.

Právě pod  jeho vedením barokní orchestr Collegium 1704 nahrává hudbu pro filmový příběh. Myslivečkovo operní dílo, doplněné o instrumentální nahrávky a také dosud neuvedené skladby, zaznamenává ansámbl zároveň na album. K posluchačům se dostane letos na podzim.

Collegium 1704  k nahrávce přizvalo operní pěvce, kteří si ve filmu také zahrají. Na plátně se tak objeví Philippe Jaroussky, Emöke Baráthová, Simona Houda Šaturová, Filippo Mineccia či Krystian Adam.

Přes kariérní úspěch zemřel Mysliveček ve věku 43 let prakticky v zapomnění. Téměř do konce se ale přátelil s Mozartem, slavný komponista byl také jedním z mála, kteří ho navštívili v nemocnici. Kvůli syfilidě božského Čecha už nečekalo nic pěkného. „Tu nejlepší hudbu ale skládal v době, kdy byl znetvořený, už neměl nos, skrýval se za maskou, a přesto nebyl zhrzený,“ tvrdí Petr Václav.

V tom si byli s Mozartem blízcí, že rozuměli lidské duši a dovedli ji dát do not. Všechny ty vášně, lásku, nenávist, frustraci, strach, touhu dokázali do hudby přetavit. To ukazuje i na Myslivečkův charakter. Mozart říká, že byl člověkem s nesmírným ohněm. A cítit je to i v hudbě.
Petr Václav

Mozart zasahuje svým způsobem i do chystaného filmu. Petr Václav přiznává, že inspirací mu byl oscarový Amadeus Miloše Formana a také Barry Lyndon od Stanleyho Kubricka.

Myslivečka hraje Jegor Koreškov, cizince Zdeněk Godla

Představitele hlavní role našli tvůrci v ruském herci Jegoru Koreškovovi. „Hledal jsem herce, který by mi nejvíce vyhovoval svojí tváří, hereckými schopnostmi, magnetismem, prostě něčím, co neumíte přesně říct, ale víte, že právě tenhle člověk nejlépe odpovídá tomu, co od herce potřebujete,“ vysvětlil režisér, proč do role Myslivečka neobsadil Čecha. 

Koreškov, který je známý převážně z ruských filmů, třeba kasovního hitu Kiss Them All, se na „převtělení“ do českého skladatele připravuje už několik týdnů. „Snažím se sesbírat veškeré detaily. Učím se hrát na piano, dirigovat orchestr, mluvit italsky a osvojit si italská gesta,“ upřesnil.

Zdeněk Godla ve filmu Petra Václava Nikdy nejsme sami (2016)
Zdroj: Falcon

Z českých herců si ve filmu zahraje Karel Roden nebo Zdeněk Godla, jehož pro kameru objevil právě Petr Václav. „Už jsme spolu natočili tři filmy. Tady bude mít malou, nemluvící roli cizince,“ prozradil o původně neherci, který popularitu získal především seriálem Most!

Film Il Boemo, který má pomoci k znovuobjevení díla Josefa Myslivečka, vzniká v česko-italsko-slovenské koprodukci, podílí se na něm i Česká televize. Natáčet se bude především v Itálii. Do kin by se měl Myslivečkův příběh dostat na konci příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 17 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...