Ve své době byl český skladatel Josef Mysliveček slavnější než Mozart, přesto zůstal téměř zapomenutý. Jeho vášnivý život, který se mu také stal osudným, připomene po více než dvou stoletích hraný film režiséra a scenáristy Petra Václava Il Boemo. Právě italským výrazem pro Čecha byl Mysliveček označován. Často ještě s přívlastkem „divino“ – božský.
Božská hudba, ďábelský konec. Nový film chce porozumět duši skladatele Myslivečka
5 minut
Petr Václav chystá film o skladateli Myslivečkovi
Mysliveček (1737–1781) měl jako mlynářský synek pokračovat v rodinné tradici. Vyslyšel ale svůj hudební talent, který ho zavedl z Prahy do Benátek, kde po nuzných začátcích dosáhl hvězdného úspěchu.
„V druhé třetině osmnáctého století byl Mysliveček jako tvůrce rozhodně slavnější než třeba Mozart. Je to dáno i tím, že Mozart byl o generaci mladší a v době, kdy Mysliveček již dosáhl vrcholu své kariéry, Mozart teprve začínal. Nicméně sluší se zmínit, že zatímco Mozartovi se nikdy nepodařilo, o co celý život usiloval, tedy aby dostával pravidelné objednávky od italských divadel, Mysliveček byl v sedmdesátých letech osmnáctého století nejčastěji hraným skladatelem v neapolském divadle San Carlo, což byla Mekka všech operních skladatelů tehdejšího světa,“ dokládá úspěch českého komponisty Václav Luks.
Právě pod jeho vedením barokní orchestr Collegium 1704 nahrává hudbu pro filmový příběh. Myslivečkovo operní dílo, doplněné o instrumentální nahrávky a také dosud neuvedené skladby, zaznamenává ansámbl zároveň na album. K posluchačům se dostane letos na podzim.
Collegium 1704 k nahrávce přizvalo operní pěvce, kteří si ve filmu také zahrají. Na plátně se tak objeví Philippe Jaroussky, Emöke Baráthová, Simona Houda Šaturová, Filippo Mineccia či Krystian Adam.
Přes kariérní úspěch zemřel Mysliveček ve věku 43 let prakticky v zapomnění. Téměř do konce se ale přátelil s Mozartem, slavný komponista byl také jedním z mála, kteří ho navštívili v nemocnici. Kvůli syfilidě božského Čecha už nečekalo nic pěkného. „Tu nejlepší hudbu ale skládal v době, kdy byl znetvořený, už neměl nos, skrýval se za maskou, a přesto nebyl zhrzený,“ tvrdí Petr Václav.
V tom si byli s Mozartem blízcí, že rozuměli lidské duši a dovedli ji dát do not. Všechny ty vášně, lásku, nenávist, frustraci, strach, touhu dokázali do hudby přetavit. To ukazuje i na Myslivečkův charakter. Mozart říká, že byl člověkem s nesmírným ohněm. A cítit je to i v hudbě.
Mozart zasahuje svým způsobem i do chystaného filmu. Petr Václav přiznává, že inspirací mu byl oscarový Amadeus Miloše Formana a také Barry Lyndon od Stanleyho Kubricka.
Myslivečka hraje Jegor Koreškov, cizince Zdeněk Godla
Představitele hlavní role našli tvůrci v ruském herci Jegoru Koreškovovi. „Hledal jsem herce, který by mi nejvíce vyhovoval svojí tváří, hereckými schopnostmi, magnetismem, prostě něčím, co neumíte přesně říct, ale víte, že právě tenhle člověk nejlépe odpovídá tomu, co od herce potřebujete,“ vysvětlil režisér, proč do role Myslivečka neobsadil Čecha.
Koreškov, který je známý převážně z ruských filmů, třeba kasovního hitu Kiss Them All, se na „převtělení“ do českého skladatele připravuje už několik týdnů. „Snažím se sesbírat veškeré detaily. Učím se hrát na piano, dirigovat orchestr, mluvit italsky a osvojit si italská gesta,“ upřesnil.
Zdeněk Godla ve filmu Petra Václava Nikdy nejsme sami (2016)
Z českých herců si ve filmu zahraje Karel Roden nebo Zdeněk Godla, jehož pro kameru objevil právě Petr Václav. „Už jsme spolu natočili tři filmy. Tady bude mít malou, nemluvící roli cizince,“ prozradil o původně neherci, který popularitu získal především seriálem Most!.
Film Il Boemo, který má pomoci k znovuobjevení díla Josefa Myslivečka, vzniká v česko-italsko-slovenské koprodukci, podílí se na něm i Česká televize. Natáčet se bude především v Itálii. Do kin by se měl Myslivečkův příběh dostat na konci příštího roku.
