Zablokování Suezu se dotklo i firem v Česku. V kontejnerech zůstal čaj, elektronika nebo nábytek

3 minuty
Události: Vliv nehody v Suezu na české firmy
Zdroj: ČT24

Nehoda nákladní lodi Ever Given, která téměř týden blokovala provoz v Suezském průplavu, se dotkla i českých firem. Část z nich touto trasou dováží zboží a jeho zpožděné dodávky mohou ovlivnit další výrobu a prodej v tuzemsku.

Na proplutí zablokovanou úžinou čekaly čtyři stovky nákladních lodí. V kontejnerech převáží i zboží pro české firmy. „Je to kontejner s černým čajem, který používáme jak pro přímý prodej, tak pro přípravu dalších čajových směsí,“ říká výkonný ředitel společnosti Oxalis Jiří Olšák.

Zásob má firma dost a několikatýdenní zdržení ji v dodávce neohrozí. Právě přes Suez ale dováží po moři 60 procent veškerého zboží. I po této zkušenosti proto začali uvažovat o větším využití železniční dopravy.

„Obchod po mořích je zásadní, tvoří přibližně 90 procent celého světového obchodu, a když si příroda postaví hlavu, tak to může samozřejmě zásadně narušit celý globální obchod,“ varuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Starosti přibyly i velkým obchodům s elektronikou nebo nábytkem, jejichž kontejnery se zastavily před průplavem. „V tuto chvíli nedokážeme přesněji říci, jaký to bude mít vliv na skladovou dostupnost našich výrobku na českém trhu,“ uvedl mluvčí IKEA Petr Šašek.

„Na proplutí aktuálně čekají pouze dva kontejnery, zbytek dodávek stihl proplout. Aktuálně pracujeme s očekávaným zpožděním v řádech dnů a to zákazníci ještě nepoznají,“ říká zase mluvčí Alzy Daniela Chovancová.

Ztráty v řádech tisíců eur

Zpoždění způsobené kolizí v Suezu by ale mohli poznat zákazníci pražírny Nord Beans, která dodává kávu do čtyř set kaváren po celém Česku. Dovážejí ji po moři z Afriky a kvůli zdržení se nyní bojí o její kvalitu.

„Máme kávu, která se nenalodila v přístavu, protože už je tam fronta. Zůstala někde v Saúdské Arábii ve skladu a nevíme, v jakém je stavu. Určitě nás to bude stát tisíce až desetitisíce eur,“ odhaduje společník pražírny Jaromír Hanzal.

Průplavem ročně proudí 30 procent veškeré kontejnerové dopravy a denní ztráty v celosvětovém obchodu jsou asi deset miliard dolarů. České ekonomiky by se to ale dotknout nemělo. „Nepředpokládám, že by to mělo mít pro Českou republiku nějaké dramatické dopady,“ odhaduje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Znovu se ale ukázalo, jak úzce je celosvětový obchod provázán. Jedna zablokovaná loď u břehů Afriky dokáže ohrozit firmy o tisíce kilometrů dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...