Vzájemná pomoc. Firmy místo propouštění dočasně přidělují své pracovníky jinému zaměstnavateli

3 minuty
Události: Nabídka sezonních prací roste
Zdroj: ČT24

Desítky tisíc lidí ztratily kvůli koronakrizi práci. Některé firmy ale naopak sezonní pracovníky shánějí, protože přišly třeba o zahraniční zaměstnance. Prostřednictvím Hospodářské komory nyní probíhá projekt Zachraň práci, kde firmy mohou nabídnout své momentálně nevyužité zaměstnance ostatním podnikům. Aktuálně jde o víc než 5,5 tisíce zaměstnanců.

Brigádníky navíc nyní potřebují napříkad v nymburské firmě Kelvion, která vyrábí chladiče do průmyslových hal. Má nyní plnou sezonu. „Dá se říct, že nás korona nepostihla, spíš naopak. Tím, že některá naše konkurence, hlavně v italských a španělských závodech, byla postižena daleko víc, obrací se na nás zákazníci s tím, zdali bychom byli schopni převzít tyto kapacity a  zakázky,“ řekl ředitel závodu Pavol Kočiš.

Brigádníky často shánějí od firem z okolí. Momentálně jich mají třicet. I prostřednictvím projektu Hospodářské komory si plánují vzít ještě další padesátku.

Nyní tady pracuje také Petr Srnec. Běžně je zaměstnaný ve firmě, která připravuje veletrhy. Ta ale kvůli pandemii přišla o všechny zakázky. „Přijdeme si na stejné peníze, nesmíme na tom být hůř než předtím,“ řekl. Najatí brigádníci zůstanou ve výrobě do konce června. Jestli se potom vrátí ke svým původním profesím, bude záležet na aktuální situaci.

  • Počet zapojených firem 605
  • Nabídka 5615 zaměstnanců
  • Poptávka 1205 pracovníků
  • Zdroj: Hospodářská komora

Přes portál Hospodářské komory nyní firmy nabízejí jiným podnikům lidi hlavně ze stavebnictví, skláren a služeb. Takových inzerátů je v současné době zhruba 5600. Podniky naopak poptávají 1200 zaměstnanců. „Myslím, protože je to elektronická platforma, že to bude fungovat do té doby, dokud o to bude zájem a poptávka. Na jednu stranu bych řekl, že si přeji, aby to bylo co nejkratší dobu, protože když se rozběhne ekonomika, trh práce by měl fungovat normálně,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. 

Podle ukrajinského velvyslance odjelo z Česka domů zhruba 20 tisíc pracovníků. České ministerstvo zahraničí v pátek informovalo, že české zastupitelské úřady na Ukrajině začínají znovu přijímat žádosti o víza. Zaměřují se především na udělování víz pro sezonní pracovníky. O víza mohou také žádat vysoce kvalifikovaní pracovníci a pracovníci ve zdravotnictví, sociálních službách a ve vědeckém výzkumu. „Cílem je pomoci především českému zdravotnictví a zemědělství, kde akutně chybí právě sezonní zaměstnanci,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 26 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...