Volkswagenu klesl v prvním čtvrtletí provozní zisk o čtyři pětiny

Provozní zisk německého automobilového koncernu Volkswagen se v letošním prvním čtvrtletí propadl na 900 milionů eur (24,4 miliardy korun). Firma to oznámila ve čtvrtek na základě svých předběžných výsledků. Za loňské první čtvrtletí přitom Volkswagen vykázal provozní zisk 3,9 miliardy eur. Součástí koncernu je i mladoboleslavská automobilka Škoda Auto.

Volkswagen v tiskové zprávě upozornil, že na jeho aktivity měla výrazný dopad pandemie způsobená koronavirem, která zasáhla poptávku i výrobu. Koncern dodal, že v reakci na vývoj už přijal řadu opatření ke snížení nákladů. Informace o čtvrtletních výsledcích samotné Škody Auto tisková zpráva neobsahuje.

Tržby koncernu Volkswagen v prvním čtvrtletí podle předběžných údajů klesly na 55 miliard eur z 60 miliard před rokem. Koncern nyní rovněž oznámil, že kvůli koronaviru stáhl svůj výhled pro celý letošní rok. 

V současnosti nelze stanovit, kdy bude možné učinit nový celoroční výhled. Dopady pandemie na poptávku zákazníků, dodavatelský řetězec a výrobu momentálně není možné přesně odhadnout.
Z prohlášení koncernu Volkswagen

Volkswagen nyní plánuje postupné obnovování výroby. Již ve středu uvedl, že ji 20. dubna obnoví v továrně v německém Zwickau (Cvikov). Další německé závody a továrny v Portugalsku, Španělsku, Rusku a ve Spojených státech se chystá znovu otevřít od 27. dubna.

Škoda Auto minulý týden oznámila, že odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech prodlouží do 27. dubna. Původně se měla obnovit v pondělí 6. dubna.

Společnost Audi ze skupiny Volkswagen už obnovila výrobu ve svém závodě v Maďarsku a 20. dubna k tomu plánuje přistoupit v závodech v německém Neckarsulmu a v belgické metropoli Bruselu. Volkswagen postupně zahájí od 27. dubna také produkci užitkových vozů v závodech v Hannoveru a v Polsku.

Výrobce sportovních aut Porsche, další značka ze skupiny Volkswagen, zatím obnovení neplánuje. Závody ve Stuttgartu-Zuffenahusenu a Lipsku tak zůstanou zavřené nejméně další týden. Důvodem jsou problémy s dodávkami, které zatím zahájení výroby neumožňují, řekl agentuře DPA mluvčí Porsche.

Německé automobilky obnoví výrobu od příštího týdne

Německé automobilky, včetně právě Volkswagenu, od příštího týdne začínají obnovovat výrobu v některých svých továrnách v Německu. Umožní jim to zmírnění vládních omezení, jejichž cílem bylo zastavit šíření nemoci způsobené koronavirem. Německo, na rozdíl třeba od Itálie či Španělska, produkci aut nezakázalo. Ta se ale v továrnách zastavila, když úřady omezily pohyb osob a nařídily uzavřít autosalony, což se negativně promítlo do poptávky, uvedla agentura Reuters. 

Automobilka Daimler, která je mateřskou firmou značky Mercedes-Benz, hodlá příští týden obnovit výrobu v továrnách v Hamburku, Berlíně a Untertürkheimu. Pracovat se bude nejprve na jednu směnu. Závody v Sindelfingenu a Brémách se také začínají připravovat na zvyšování produkce, dodal Daimler.

Další německá automobilka BMW uvedla, že zatím nemá časový plán pro obnovení výroby. Firma sídlící v Mnichově ji přerušila do konce dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 41 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...