Čtyřicetimiliardový schodek v návrhu rozpočtu pro příští rok, který ve středu schválila vláda Andreje Babiše, představuje nezodpovědné projídání prosperity, které se kabinetu i chudším částem společnosti vymstí v čase ekonomického propadu. V Událostech, komentářích to prohlásil někdejší šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) jde ale o strašení občanů; upozorňuje na to, že veřejné finance jsou v globálu v plusu.
Vláda projídá budoucnost, varuje Kalousek. Strašíte občany, kontruje Schillerová
Události, komentáře: Alena Schillerová vs. Miroslav Kalousek (zdroj: ČT24)
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje vláda na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun a ministryně financí Alena Schillerová záhy po jednání kabinetu prohlásila, že je podstatné vnímat schodek v poměru k HDP, kdy prezentuje sedm desetin procenta. Současně zdůraznila, že důležitý je přebytkový stav veřejných financí, který resort pro příští rok odhaduje zhruba na procento HDP.
„Nominální částka minus čtyřicet miliard samozřejmě vypadá hrozivě, ale ‚naše společná domácnost‘, veřejné finance, v minusu není. Do společné domácnosti patří rozpočty krajů, měst, obcí a veřejných fondů a institucí a tato domácnost hospodaří s přebytkem, a to tak velkým, že je třetím největším v rámci Evropské unie,“ doplnila Schillerová ve večerní debatě Událostí, komentářů s tím, že schodek v podobě 0,7 procenta HDP je nízký, sousední Slovensko počítá s půl procentem.
Kriticky naopak rozpočtový záměr vlády hodnotil bývalý ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. „To, že obce mají na svých účtech miliardy a dohromady segment veřejných financí udělá přebytek, neopravňuje vládu, aby ve státním rozpočtu hospodařila tak, jak hospodaří,“ prohlásil. Čtyřicetimiliardový schodek v časech růstu by se podle něj dal akceptovat, pokud by jím vláda pokrývala nákladnou důchodovou reformu, transformaci zdravotního pojištění, nebo částku nalila do investic pro budoucnost. Nic z toho se podle něj ale neděje.
Kalousek: Jako obec po povodni, která nechce protipovodňová opatření
„Rozpočet je jenom na příští rok a svými trendy nemyslí na budoucnost a na to, že budeme mít i horší časy. To je trestuhodné a naprosto neodpovědné vůči komukoliv, kdo přijde po současné vládě, a bude-li vláda svůj mandát opakovat, pak to odskáče sama. A nejvíc to samozřejmě odskáčou ti nejslabší a nejchudší,“ varoval s tím, že se kabinet chová jako obec vyplavená velkou vodou, která se rozhodne nestavět protipovodňová opatření, protože „se nám bude dařit dobře“.
Podle Schillerové jde ale jen o zbytečné strašení občanů. Ministryně akcentovala, že vláda v rámci rozpočtu realizuje nejvyšší zvýšení penzí v historii, a dodala: „Řekněte občanům, že nemáme přidávat na důchody, na sociální péči, na rodičovský příspěvek, na bezpečnost, že nemáme zlepšovat podmínky ve školství. Řekněte, že na tohle nemáme dát.“
Makroekonomické predikce podle ní resort sleduje zodpovědně a pracuje s nimi konzervativně, třebaže sama není nadšená z některých plánovaných výdajů, včetně slev na jízdném, které Kalousek označil za „trestuhodné rozhazování doleva doprava“. Ve vazbě na prognózy pak někdejší šéf státní kasy dodal: „Prognózu jde ale udělat s větší jistotou na rok, s menší jistotou na dva roky a dál nevidí vůbec nikdo.“
Výdaje a příjmy státního rozpočtu
Výdaje státního rozpočtu na ministerstva, KPR a AV ČR (v Kč, plán na rok 2019)
Rozpočet počítá s platy učitelů i růstem penzí
Rozpočet počítá s růstem investic, platů státních zaměstnanců a důchodů. Od ledna příštího roku se průměrný starobní důchod zvýší asi o 900 korun měsíčně. Pevná část penze, která je pro všechny stejná a nyní činí 2700 korun, se zvedne celkem o 570 korun. Zásluhová procentní výměra, v níž se odrážejí odpracované roky a výdělek, poroste o 3,4 procenta.
Tarifní platy učitelů by měly od příštího roku stoupnout o deset procent a tarifní platy příslušníků bezpečnostních sborů o dvě procenta. Těm zároveň stoupne minimálně o 2000 korun rizikový příplatek. Tarifní platy ostatních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o pět procent.
Celkový nárůst objemu platů by pak měl být u pedagogů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent. U ostatních pracovníků se nejvyšší procentuální nárůst bude týkat civilních zaměstnanců státních zastupitelství (15,9 procenta) a soudů (13,9 procenta).
Výdaje na platy zaměstnanců placených ze státního rozpočtu by tak měly celkově stoupnout o 29,82 miliardy korun na celkových 282 miliard Kč. Růst platů ve veřejné sféře o osm procent přitom kritizují Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Důvodem je, že růst je vyšší než v soukromé sféře. Ta přitom platy ve státním sektoru financuje.
Vývoj státního dluhu
„V době ekonomického růstu se mají valorizovat důchody a přidávat státním zaměstnancům, ale je naprosto nesmyslné a trestuhodné armádu státních zaměstnanců za čtyři roky rozšířit o téměř čtyřicet tisíc, což jsou desítky miliard,“ podotkl Kalousek.
„Čísla čtyřiceti tisíc se nejsem schopna dopočítat, prostě to tak není,“ namítla Schillerová. „Budeme navyšovat 16 tisíc míst pedagogů a v důsledku bezpečnosti 1000 vojáků. Současně ale budeme místa snižovat, začali jsme mrtvými dušemi a šetříme tím 3,4 miliardy. Chci, aby se snižovala i obsazená místa, abychom šanci nepromarnili.“