Vláda pošle krajům 420 milionů na mzdy řidičů autobusů, sáhne do rozpočtové rezervy

Vláda vyčlení 420 milionů korun z rozpočtové rezervy ve prospěch krajů na mzdy řidičů autobusů. Částka by měla pokrýt zhruba polovinu letošních nákladů spojených s navýšením platů, jak je vyčíslily kraje, uvedl premiér Boshuslav Sobotka. O tom, jakou formou se peníze ke krajům dostanou, chce s hejtmany premiér jednat, návrh má připravit ministerstvo dopravy.

Návrh, se kterým ve středu přišel Sobotka, počítá s tím, že peníze rozdělí mezi regiony ministerstvo dopravy, pokud prokážou jejich oprávněné využití na mzdy řidičů. S plánem souhlasili lidovci, proti byli ministři ANO.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že peníze, které vláda uvolnila, měly původně jít na regionální školství.

Sobotka ještě před jednáním řekl, že pokud uvolnění peněz ministři z hnutí ANO nepodpoří, měli by to vysvětlit svým hejtmanům. S návrhem Sobotka přišel proto, že ministři z ANO žádný nenabídli. Kabinet podle něj nemůže kvůli jiným výdajům uvolnit celou miliardu korun.

Podle Sobotkova návrhu by měl s konkrétními podmínkami pro rozdělení peněz přijít do konce dubna ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Ministr však považuje Sobotkovo řešení za nefunkční. Navrhuje raději přidat na silnice nižších tříd.

Stávka je nesmyslná, já vůbec nerozumím, čemu by mohla pomoci, myslím si, že jeto omyl a odbory vůbec tu stávku neměly organizovat.
Bohuslav Sobotka

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) si myslí, že stát by měl na platy řidičů přispět. „Pokud kraje dají nějakou nabídku, měli bychom jednat o tom, kolik dá stát, kolik dají kraje,“ řekla před večerním jednáním vlády novinářům. Nároky řidičů pokládá za oprávněné, otázkou pro ni zůstává postoj krajů. Analýza smluv podle ní ukázala, že dohody s dopravními společnostmi mohou upravit všechny regiony.

V některých krajích plánují na čtvrtek šoféři linkových autobusů stávku, kterou chtějí poukázat na nízké mzdy. Nezlepšilo je podle nich ani vládní nařízení stanovující od začátku roku vyšší minimální mzdu. Sobotka nyní uvedl, že vláda nařízením reagovala na stagnující platy v linkové dopravě. „Byla to jediná reálná cesta, jak platy rozmrazit,“ uvedl.

Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka by bylo přehnané očekávat od návrhu zlom. Ocenil, že většina krajů se s řidiči dohodla ještě před začátkem stávky.

Podle předsedkyně asociace Jany Vildumetzové (ANO) částka, kterou se vláda rozhodla uvolnit, nepokryje náklady krajů. „Nechápu, kde se taková částka vzala, a nechápu, proč premiér nepodpořil už 20. února náš návrh, aby stát krajům přidal miliardu korun prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, se kterým souhlasila i ministerstva dopravy a financí, a hasí se něco den před stávkou. Dávno to mohlo být vyřešené a kraje ty peníze už mohly mít,“ řekla Vildumetzová.

Od začátku roku se měly mzdy zvýšit

Navrhovaný mechanismus rozdělování peněz by měl podle Sobotky zajistit, aby se náklady navyšovaly oprávněně a řidiči se skutečně dočkali zvýšení mezd v souladu s nařízením vlády. To by mělo podle jeho představ prostřednictvím inspekce kontrolovat také ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Vláda stanovila od začátku letošního roku minimální mzdu na 98,10 koruny za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Zavedla také příplatek 6,60 koruny za hodinu za náročné pracovní prostředí. Podle odborů ale řidiči v některých krajích dostali přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny.

Sociální demokraté krátce po schválení zvýšení mezd řidičů počítali s pomocí státu krajům. Později ale nepřistoupili na návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), který spojoval peníze pro řidiče s financemi na opravy silnic nižších tříd.

Stávky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 2 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 2 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 8 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...