Vláda pošle krajům 420 milionů na mzdy řidičů autobusů, sáhne do rozpočtové rezervy

Vláda vyčlení 420 milionů korun z rozpočtové rezervy ve prospěch krajů na mzdy řidičů autobusů. Částka by měla pokrýt zhruba polovinu letošních nákladů spojených s navýšením platů, jak je vyčíslily kraje, uvedl premiér Boshuslav Sobotka. O tom, jakou formou se peníze ke krajům dostanou, chce s hejtmany premiér jednat, návrh má připravit ministerstvo dopravy.

Návrh, se kterým ve středu přišel Sobotka, počítá s tím, že peníze rozdělí mezi regiony ministerstvo dopravy, pokud prokážou jejich oprávněné využití na mzdy řidičů. S plánem souhlasili lidovci, proti byli ministři ANO.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že peníze, které vláda uvolnila, měly původně jít na regionální školství.

Sobotka ještě před jednáním řekl, že pokud uvolnění peněz ministři z hnutí ANO nepodpoří, měli by to vysvětlit svým hejtmanům. S návrhem Sobotka přišel proto, že ministři z ANO žádný nenabídli. Kabinet podle něj nemůže kvůli jiným výdajům uvolnit celou miliardu korun.

Podle Sobotkova návrhu by měl s konkrétními podmínkami pro rozdělení peněz přijít do konce dubna ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Ministr však považuje Sobotkovo řešení za nefunkční. Navrhuje raději přidat na silnice nižších tříd.

Stávka je nesmyslná, já vůbec nerozumím, čemu by mohla pomoci, myslím si, že jeto omyl a odbory vůbec tu stávku neměly organizovat.
Bohuslav Sobotka

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) si myslí, že stát by měl na platy řidičů přispět. „Pokud kraje dají nějakou nabídku, měli bychom jednat o tom, kolik dá stát, kolik dají kraje,“ řekla před večerním jednáním vlády novinářům. Nároky řidičů pokládá za oprávněné, otázkou pro ni zůstává postoj krajů. Analýza smluv podle ní ukázala, že dohody s dopravními společnostmi mohou upravit všechny regiony.

V některých krajích plánují na čtvrtek šoféři linkových autobusů stávku, kterou chtějí poukázat na nízké mzdy. Nezlepšilo je podle nich ani vládní nařízení stanovující od začátku roku vyšší minimální mzdu. Sobotka nyní uvedl, že vláda nařízením reagovala na stagnující platy v linkové dopravě. „Byla to jediná reálná cesta, jak platy rozmrazit,“ uvedl.

Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka by bylo přehnané očekávat od návrhu zlom. Ocenil, že většina krajů se s řidiči dohodla ještě před začátkem stávky.

Podle předsedkyně asociace Jany Vildumetzové (ANO) částka, kterou se vláda rozhodla uvolnit, nepokryje náklady krajů. „Nechápu, kde se taková částka vzala, a nechápu, proč premiér nepodpořil už 20. února náš návrh, aby stát krajům přidal miliardu korun prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, se kterým souhlasila i ministerstva dopravy a financí, a hasí se něco den před stávkou. Dávno to mohlo být vyřešené a kraje ty peníze už mohly mít,“ řekla Vildumetzová.

Od začátku roku se měly mzdy zvýšit

Navrhovaný mechanismus rozdělování peněz by měl podle Sobotky zajistit, aby se náklady navyšovaly oprávněně a řidiči se skutečně dočkali zvýšení mezd v souladu s nařízením vlády. To by mělo podle jeho představ prostřednictvím inspekce kontrolovat také ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Vláda stanovila od začátku letošního roku minimální mzdu na 98,10 koruny za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Zavedla také příplatek 6,60 koruny za hodinu za náročné pracovní prostředí. Podle odborů ale řidiči v některých krajích dostali přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny.

Sociální demokraté krátce po schválení zvýšení mezd řidičů počítali s pomocí státu krajům. Později ale nepřistoupili na návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), který spojoval peníze pro řidiče s financemi na opravy silnic nižších tříd.

Stávky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 8 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...