UniCredit Bank dostala rekordní pokutu za porušení pravidel u hypoték

Česká národní banka udělila společnosti UniCredit Bank desetimilionovou pokutu. Podle závěrů kontroly, kterou centrální banka udělala, si účtovala nedovolené poplatky za předčasně splacené hypotéky. Zjistil to web Peníze.cz.

UniCredit Bank má podle rozhodnutí ČNB zaplatit 10 milionů za neoprávněné poplatky pro lidi, kteří předčasně splatili hypotéku. Od asi patnácti set klientů vybrala na těchto poplatcích UniCredit Bank více než 42 milionů.

Česká národní banka se rozhodla udělit UniCredit Bank pokutu loni v červenci, v polovině prosince nabylo rozhodnutí právní moci. Banka má třicet dní na to, aby částku uhradila. Rozhodnutí se týká klientů, kteří o předčasné splacení hypotéky požádali mezi březnem 2019 a prosincem 2020.

Na dotaz serveru, zda UniCredit Bank pokutu zaplatila, řekl její mluvčí Petr Plocek, že rozhodnutí regulátora banka vždy respektuje.

Podnět k přezkoumání těchto poplatků podali České národní bance sami klienti. Banka po nich chtěla desítky až stovky tisíc korun, které odůvodnila jako účelně vynaložené náklady. Některým z nich naúčtovala UniCredit Bank na poplatcích i více než desetinásobek měsíční splátky.

Banky tlačí za změnu pravidel

Poskytovatelé úvěrů mohou po klientech chtít proplatit jen skutečné administrativní náklady, které jim předčasně splacená hypotéka přinese. Taková částka by neměla překročit několik tisíc korun. Další výdaje, jako je třeba provize zprostředkovateli, banky po dlužnících chtít nesmí.

Finanční ústavy proto tlačí na změnu zákona, protože s tím, jak je teď zákon nastaven, přicházejí o část skutečných nákladů. Podle připravované novely zákona by si banky mohly za předčasně splacený úvěr nově účtovat i desítky tisíc.

Podobné pokuty centrální banka už dříve udělila, dostaly je Modrá pyramida a Komerční banka. Ty ale nemusely zaplatit tak vysoké částky – Modrá pyramida dostala 5 milionů, Komerční banka sedm a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 23 mminutami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026
Načítání...