Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo především právě Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala pár set metrů od kraje Litvínova.

Podle průzkumu STEM odpůrci přesídlení Horního Jiřetína, jeho stoupenci a nerozhodní tvoří tři stejně početné skupiny. Zhruba 76 procent obyvatel by se prý dokázalo se stěhováním vyrovnat. „Nejhorší je nejistota. Na tom se shodne téměř 70 procent obyvatel Horního Jiřetína a Černic,“ uvedl ředitel STEM Jan Hartl. 

Nejistota ohledně budoucnosti města je největším problémem, který lidé v obci pociťují. Dalšími jsou vzrůstající kriminalita (23 procent) a nezaměstnanost, kterou vnímá 13 procent obyvatel. Naopak většina dotazovaných pozitivně hodnotí občanský a kulturní život i vztahy ve městě.

 Téměř polovina respondentů uvedla, že je třeba co nejdříve zahájit debatu o podmínkách výkupu a přestěhování. Třetina se nechce přestěhovat v žádném případě. Za preferovanou formu případného vyrovnání považuje většina obyvatel peníze. Agentura STEM průzkum provedla loni v létě a na podzim u 735 domácností obce ze 749 evidovaných a provedla na 538 rozhovorů.

Průzkum pro Greenpeace: Bourat obce kvůli uhlí odmítají dvě třetiny Čechů

Dnes byl také zveřejněn podobný průzkum, který v únoru zpracovala pro Greenpeace agentura Ipsos. Podle něj bourání obcí kvůli uhlí odmítá 68 procent Čechů a 11 procent jej podporuje. S úplným zrušením územních limitů souhlasí šest procent Čechů, dvě třetiny by limity zachovaly. Zmíněný průzkum byl prováděn letos  vprvní polovině února. Zúčastnilo se jej  zhruba 1000 respondentů.

„Z našeho výzkumu jednoznačně vyplývá, že většina občanů České republiky si nepřeje bourání obcí kvůli těžbě uhlí, úplně zrušení územních ekologických limitů těžby ani obnovení vyvlastňovacích paragrafů v horním zákoně,“ uvedl Arnošt Janeček ze společnosti Ipsos. Podobné závěry sdílí většina voličů všech parlamentních stran. Pouze u TOP 09 a STAN průzkum zaznamenal větší míru souhlasu s bouráním obcí kvůli těžbě.

Průzkum dále ukázal, že úplné a neomezené obnovení vyvlastnění pro potřeby těžby má podporu jen šesti procent respondentů. Více než polovina jej odmítá úplně a dalších 28 procent by jej omezilo pouze na nezastavěné pozemky, takže by nebylo možné vyvlastnit domy užívané k bydlení a podnikání.

O navýšení peněz ale starostové bojující za zachování limitů pochybují. Jiní, například starosta Mostu Vozka, naopak tvrdí, že bez těžby hrozí regionu brzký konec. V době likvidace Libkovic byl ředitelem dolu Koh-i-noor, díky jehož činnosti se těžba v nestabilním podloží pod zbouranou obcí ukázala jako nerentabilní.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) by o prolomení těžebních limitů v severních Čechách měli v referendu rozhodnout lidé, kterých se prolomení týká. Pro vládu by pak výsledek referenda byl závazný.

Ekologické organizace prosazují, aby stát do Podkrušnohoří přiváděl nová průmyslová odvětví, která podle nich vytvoří trvalejší, efektivnější a čistší pracovní místa než povrchové doly. Naopak příznivci prolomení argumentují zachováním pracovních míst.

Případné zrušení limitů by postihlo především město Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala jen pár set metrů od okraje Litvínova. Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády v roce 1991. Zaručují městům a obcím, pod kterými leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí.
19:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 8 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 14 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...