Spor o dotace může vyústit ve zdražení tepla více než milionu Čechů

3 minuty
Události ČT: Ohrožené teplárny
Zdroj: ČT24

Milionu a půl Čechů hrozí, že budou mít dražší vytápění. Teplárnám, které čerpají dotace, totiž Energetický regulační úřad tuto podporu odmítl schválit. Stejně jako v případě obnovitelných zdrojů podmiňuje své rozhodnutí notifikací Evropské komise. Ovšem teplárnám - na rozdíl od fotovoltaických elektráren - Brusel potvrzení nedal.

Například bioplynová stanice v Kněžicích zásobuje energiemi čtyři sta lidí. Tím, že zároveň vyrábí elektřinu a teplo, šetří životní prostředí. Za to dostává zelené dotace. Otázka však je, zda jí peníze přijdou i příští rok.

„Tu podporu čerpaly i městské teplárny napojené na centrální zásobování teplem, takže rámcově to může být třeba milion obyvatel,“ soudí předseda CZ Biom Jan Habart.

Bez souhlasu z Bruselu regulační úřad podporu neumožní

Předsedkyně regulačního úřadu Alena Vitásková chce mít z Bruselu potvrzené, že veškerá vyplácená podpora je v souladu se zákonem. Tento týden dostala notifikaci pro obnovitelné zdroje ve výši 37 miliard korun. Jenomže o dalších dvou miliardách pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla - takzvaně KVET - se v tomto dokumentu nepíše.

Teplárna
Zdroj: ČT24

Sama Vitásková k tomu uvedla, že podle informací od ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) v zatím potvrzené notifikaci KVET není  a že probíhá další notifikační řízení. 

Více informací o průběhu notifikace v současné chvíli není. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž situaci nekomentuje. Z jeho dřívějšího vyjádření však vyplývá, že si uvědomuje závažnost situace, v jaké se provozovatelé kombinované výroby elektřiny a tepla nyní nacházejí. Činí prý tedy vše pro to, aby výplata podpory pro tyto zdroje nebyla ohrožena.

Hra o dvě miliardy

Pokud ale regulátor nebude mít notifikace včas a včas je nezahrne do cenových rozhodnutí, pak se budou muset teplárny i jejich zákazníci vypořádat s výpadkem skoro dvou miliard korun.

To by podle Habarta mohlo vést ke zdražení dodávek tepla v řádu desítek procent. 

Dotované výrobny i ministerstvo průmyslu a obchodu přitom postup regulátora kritizují. Tvrdí, že k vypsání podpory úřad notifikace vůbec nepotřebuje.

  • Na dotace čeká zhruba tisíc výroben kombinujících elektřinu a teplo. 
  • Jsou mezi nimi například bytová družstva anebo nemocnice, které dosud dotace dostávaly. A některá zařízení jsou na těchto penězích závislá existenčně. 
  • Ani jim nyní nechce Energetický regulační úřad bez schválení Bruselem peníze přiznat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...