Brusel po měsících čekání podpořil obnovitelné zdroje v Česku. Mají nárok na miliardové dotace

Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006–2012. Budou tak mít nárok na miliardové dotace. Souhlasem komise podmiňoval výplatu peněz český Energetický regulační úřad loni i letos. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) přitom před rokem čekal, že notifikace bude k dispozici už mezi únorem a dubnem letošního roku.

Evropská komise dospěla k závěru, že přijetí opatření podpoří cíle Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu, aniž by došlo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže. „Opatření rovněž zahrnuje mechanismus přezkumu, který zajistí, aby zařízením nebyla poskytována nadměrná kompenzace a aby podpora byla omezena na nezbytné minimum potřebné k dosažení cílů režimu,“ dodala.

Ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden uvedlo, že notifikace není ještě vyřešená u zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Resort sdělil, že objem zdrojů, které notifikaci zatím nedostanou, je na úrovni dvou až tří miliard korun. Dodal, že podle informací z Evropské komise bude i rozhodnutí o podpoře těchto zdrojů uzavřeno letos.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu, expert ODS pro oblast hospodářství Martin Kuba uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že od roku 2006 se vyplatilo na podporu obnovitelných zdrojů na 200 miliard korun. Nevidí na tom nic příliš dobrého, podpora je podle něj nesmyslně vysoká a nebyl dán prostor těmto zdrojům, aby se tržně uplatnily.

Nahrávám video
Martin Kuba v pořadu Devadesátka ČT24 o podpoře obnovitelných zdrojů
Zdroj: ČT24

„Obnovitelné zdroje považuji za budoucnost energetiky, ale myslím, že se jim měl dát přirozený vývoj,“ řekl Kuba. Jako příklad odlišného a přirozeného vývoje uvedl vývoj mobilních telefonů.  

Chybějící notifikace byla podle ERÚ problém

Kvůli chybějícímu schválení Evropské komise odmítal Energetický regulační úřad (ERÚ) podporu přiznat už loni. Podporu vypsal až na základě nařízení vlády v závěru prosince. Výplatu umožnil během nepřítomnosti předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda, jehož pak Vitásková odvolala z funkce. Situace se opakovala i letos, v cenovém rozhodnutí z konce září úřad s podporou pro obnovitelné zdroje nepočítal.

Ministr průmyslu Jan Mládek nyní očekává, že ERÚ neprodleně zohlední aktuální rozhodnutí Evropské komise a uvede podporu pro schválené zdroje v cenových rozhodnutích. ERÚ se k věci vyjádří v úterý na tiskové konferenci, kdy zveřejní výši takzvaných regulovaných cen elektřiny a plynu pro rok 2017.

Je to velký úspěch a dosažení stability.
Jan Mládek

Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost mohl ERÚ podporu vypsat už dříve, i bez souhlasu EU. „Věříme proto, že ERÚ vydá cenové rozhodnutí v co nejkratší době,“ podotkl.  

Svaz průmyslu a dopravy podle mluvčí Evy Veličkové apeluje na ERÚ, aby připravil a vydal cenová rozhodnutí pro podporu všech zákonem podporovaných zdrojů energie, včetně těch, u nichž nebude do konce roku notifikační řízení dokončeno.

Věříme, že ukončení notifikačního procesu přispěje ke stabilizaci sektoru obnovitelných zdrojů v České republice a vrátí důvěru desítkám tisíc podnikatelů nejen v solární energetice, ale také zemědělcům, obcím a bankovním institucím.
Tomáš Buzrla
předseda Solární asociace

Podle Teplárenského sdružení není například důvod nevydat cenové rozhodnutí pro zdroje KVET uvedené do provozu do konce roku 2012, tedy před nabytím účinnosti zákona o podporovaných zdrojích energie. Podle ředitele sdružení Martina Hájka jde o převážnou většinu zdrojů KVET v ČR. Sdružení dodalo, že pokud pro ně ERÚ cenové rozhodnutí nevydá, převezme zodpovědnost za zdražení tepla a soudní spory o přiznání podpory.

  • Podpora obnovitelných zdrojů energie a zejména solárních elektráren, postavených v období boomu (2009 až 2010), je dlouhodobě důvodem kontroverzí. Kvůli kombinaci příslibu velmi příznivých výkupních cen a poklesu cen fotovoltaických panelů totiž v roce 2010 výrazně vzrostl počet solárních elektráren. Ještě v lednu toho roku činil jejich instalovaný výkon 463 megawattů, v listopadu překročil tisíc megawattů a koncem prosince 2010 už měly elektrárny výkon 1650 megawattů. Boom solárních elektráren vedl k razantnímu zvýšení sumy na podporu obnovitelných zdrojů.
  • Předsedkyně ERÚ Alena Vitasková se přela s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD) i částí odborné veřejnosti kvůli tomu, že ERÚ v listopadu 2015 rozhodl, že většině obnovitelných zdrojů v České republice nebude pro příští rok vyplacena podpora. Má jít až o 42 miliard korun. Peníze neměly dostat solární elektrárny, některé plynové teplárny či zdroje na biomasu, které neschválila Evropská komise.
  • ERÚ tvrdil, že by vypsáním podpory překročil zákon. Notifikaci nemají podle ERÚ zdroje spuštěné mezi lety 2006 a 2012 a ty, které budou spuštěny od začátku roku 2016. Postoj úřadu a Vitáskové Mládek odmítal, podle něj problémy s notifikací existovaly již loni i předloni a ERÚ podporu vypsal.
  • Vláda 2. prosince 2015 schválila usnesení o podpoře obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před začátkem roku 2013. ERÚ ovšem v reakci uvedl, že nevypíše cenové rozhodnutí týkající se výplaty podpory a že usnesení vlády situaci vůbec neřeší. Kabinet pak schválil nařízení o podpoře elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů v pondělí 21. prosince. Poté, co nařízení vyšlo ve Sbírce zákonů, vypsal úřad podporu. Učinil tak místopředseda úřadu Jan Nehoda v době, kdy byla Vitásková na dlouhodobé dovolené v zahraničí.

Mládek: Ukončení období nejistot

Mládek upřesnil, že jde už o třetí notifikační rozhodnutí v oblasti obnovitelných zdrojů, které se letos podařilo pozitivně dokončit. Připomněl, že v srpnu přivezl jeho resort z Bruselu notifikaci pro podporu malých vodních elektráren a malých bioplynových stanic uvedených do provozu od roku 2016. Zároveň se podle něj podařilo ministerstvu s komisí ujasnit velmi komplikovanou záležitost týkající se malých vodních elektráren rekonstruovaných v období 2013 až 2015.

„Považuji dnešní zprávu za jakousi pomyslnou tečku a ukončení období nejistot, které jsme všichni prožívali ve velké nervozitě na konci minulého roku i během tohoto roku v souvislosti s vypisováním podpory pro obnovitelné zdroje energie,“ dodal ministr.

Nahrávám video
Zprávy v 16: Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku
Zdroj: ČT24

Podporu obnovitelným zdrojům energie v Česku od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba jedné miliardy korun vyplacené v roce 2006 na 43,5 miliardy korun vyplacených loni. Celkem tak bylo na podporu zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno více než 205 miliard korun.

Předseda podvýboru pro energetiku Poslanecká sněmovny a místopředseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že v minulosti se zvyšovaly dotace a pořizovací náklady investice se snižovaly, na což vlády nereagovaly. 

Za základní problém Urban považuje, že nebyla dodržena původní podmínka návratnosti 15 let. „Ta návratnost pro podnikatelské subjekty byla mnohem kratší čili ta investice byla mnohem výhodnější, proto tady byl ten boom,“ řekl Urban. Podotkl, že po roce 2006 se z toho tak stal byznys pro vyvolené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 6 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 7 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 21 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...