Opakování scénáře s obnovitelnými zdroji. ERÚ opět s podporou nepočítá

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nepočítá pro příští rok s výplatou podpory pro většinu výrobců energie z obnovitelných zdrojů v Česku. V případě, že obnovitelné zdroje dostanou chybějící schválení od Evropské komise, úřad může cenové rozhodnutí změnit. Podobná situace už nastala v loňském roce.

ERÚ už loni odmítal řadu měsíců vypsat podporu většině obnovitelných zdrojů pro letošní rok. I tehdy argumentoval chybějícím schválením Evropské komise, takzvanou notifikací.

Podporu nakonec vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku. Výplatu umožnil během nepřítomnosti předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda, jehož pak Vitásková odvolala z funkce. Vitásková už dříve uvedla, že většina podpory, která byla letos dosud vyplacena, byla vyplacena nezákonně.

„Loni jsme ještě mohli věřit příslibům pana ministra (průmyslu Jana) Mládka (ČSSD), že notifikace jsou skutečně na cestě z Bruselu a celá záležitost se vyřeší v řádu několika týdnů, nanejvýš měsíců. Teď už to bude skoro rok, nezákonně se tu rozdělují desítky miliard na dotacích,“ uvedla tento týden Vitásková.

Čekání na notifikaci

Evropská komise letos v srpnu schválila Česku dva programy na podporu výroby elektřiny z vodní energie a produkce tepla z bioplynu. Některé notifikace ale České republice chybí. „Chybějící notifikace se týkají obnovitelných zdrojů energie zprovozněných do konce roku 2012, dále kombinované výroby energie a tepla, výroby tepla a druhotných zdrojů, což představuje cca 42 miliard korun jen za letošní rok,“ uvedl ERÚ.

Vitásková nyní zároveň uvedla, že v případě vydání dalších notifikací EU je její úřad připraven neprodleně cenová rozhodnutí změnit. Platná notifikační rozhodnutí jsou k dispozici k obnovitelným zdrojům energie zprovozněným v letech 2013 až 2015, malým vodním elektrárnám a bioplynovým stanicím uvedeným do provozu v letošním roce. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Mládek v srpnu řekl, že Evropská komise si je vědoma potřeby Česka mít rozhodnutí o podpoře do konce září. Aktuálně ministerstvo odmítlo situaci komentovat, stanovisko vydá v pátek. Minulý týden ředitel odboru elektroenergetiky MPO Ladislav Havel připustil, že notifikační rozhodnutí komise do konce září zřejmě nevydá. Komora obnovitelných zdrojů energie tento týden uvedla, že očekává, že Evropská komise podporu pro zdroje potvrdí v říjnu.

Zástupci oboru obnovitelných zdrojů míní, že není potřeba čekat na schválení Komise

Podle zástupců oboru tak není nutné na rozhodnutí EK čekat. „Myslíme si proto, že ERÚ by měl cenové rozhodnutí vypsat i bez notifikačního rozhodnutí. Domníváme se, že jakákoliv podpora v jakémkoliv členském státě EU se má vyplácet, pokud není podle evropských pravidel označena za neslučitelnou. A my jsme přesvědčeni, že slučitelná je, o čemž už se několikrát vyjádřila i EK,“ řekl nyní předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. „Jiné státy, včetně Německa, podporu vyplácely i ve chvíli, kdy notifikační rozhodnutí neměly,“ dodal.

Podobný názor dnes ve společném prohlášení vyjádřily také Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost. „Podporu pro obnovitelné zdroje by bylo možné zastavit jen v případě, že by EK shledala, že je tato podpora neslučitelná s vnitřním trhem Unie. Nic takového však není projednáváno a EK ani nic podobného České republice nesdělila,“ uvedl ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Od roku 2006 vyplaceno na podpoře obnovitelných zdrojů 205 miliard

Podporu obnovitelným zdrojům energie v Česku od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba jedné miliardy korun vyplacené v roce 2006 na 43,5 miliardy korun vyplacených loni. Celkem tak bylo na podporu obnovitelných zdrojů energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno více než 205 miliard korun.

Vláda minulý týden rozhodla, že stát příští rok poskytne na podporu elektřiny a tepla ze státního rozpočtu 26,2 miliardy korun, o zhruba čtyři miliardy korun více než letos. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé v platbě na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...