Špidla: Návrhy Bezděkovy komise nejsou důchodová reforma

Praha – Sociální demokracie kritizuje návrhy Bezděkovy komise. Podle bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidly ve své podstatě nejde o žádnou důchodovou reformu. Špidla tvrdí, že například povinné spoření na penze není výhodné pro nikoho - kromě důchodových fondů. Nelíbí se mu taky návrh na zrušení vdovských a vdoveckých důchodů.

„Bezděkova komise udělala výpočty a navrhla několik možných řešení, ale v zásadě se dá říct, že to není žádná důchodová reforma. Ten text ponechává stranou velké množství komplikovaných otázek a v zásadě je jenom jakýmsi náčrtem a některé reálné možnosti ponechává stranou, ani se o nich nezmiňuje,“ uvedl Špidla na tiskové konfenernci.

Komise odborníků pod vedením Vladimíra Bezděka nedávno představila dva návrhy důchodové reformy. Oba počítají se snížením pojistného na sociální zabezpečení z dnešních 28 procent hrubé mzdy na 23 procent a zavedením tzv. kapitálového pilíře. Do něho by si každý spořil na individuální účet, ve kterém by za něj investovaly soukromé fondy. „To považuji za v zásadě společensky nepřijatelné, protože uložím-li povinnost prostřednictvím zákona, musím garantovat výsledek. Jestliže nejsem schopen garantovat, a žádný systém nemůže garantovat výsledek v průběhu 40 let, nemohu ukládat povinnost,“ řekl Špidla.

Kapitálové fondy podle bývalého eurokomisaře nepřinesou lidem větší výnos než současný průběžný systém. Většina lidí by také nebyla s to spořit měsíčně 5 000 korun, což by bylo nutné, aby mohli brát po 40 letech přiměřený důchod. Samotné kapitálové spoření podle ČSSD má svůj smysl, mělo by ale být dobrovolné a sloužit jen jako přilepšení ke státem garantovanému důchodu.

Zvýšení dolní sazby DPH, kterým chce Bezděkova komise nahradit výpadek příjmu ze sociálního pojištění, je podle Špidly nepřijatelné, protože by na to doplatily důchodci a sociálně slabší. Zvýšit by se měla naopak horní sazba DPH, a to až na 25 procent, což umožňuje EU. Slabé a nemocné by to tolik nezatížilo, uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoUžší obchodní spolupráce Kanady s EU dává smysl, shodli se Nerudová a Staněk

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

Volkswagen plánuje propustit desítky tisíc lidí a zrušit až čtyři továrny

Vedení automobilky Volkswagen upřesňuje radikální úsporné plány. Hodlá zrušit desítky tisíc pracovních míst a ukončit výrobu až ve čtyřech německých továrnách. V historii firmy nemají tyto plány obdoby.
před 21 hhodinami

Meta se v USA dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř sedmnáct miliard dolarů za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA ji vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala to před veřejností. Firma se stala rovněž terčem obvinění z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy.
26. 8. 2026Aktualizováno26. 8. 2026

Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto rozpočtové novely

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.
26. 8. 2026Aktualizováno26. 8. 2026

Krapinec odstoupil z čela Českých drah

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec ve středu odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová, informoval po jednání dozorčí rady společnosti její místopředseda Dan Ťok. Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918.
26. 8. 2026Aktualizováno26. 8. 2026

Odbory veřejné sféry souhlasí s vládním návrhem na změnu platových tabulek

Odbory veřejné sféry podpořily vládní návrh na změnu platových tabulek. Po jejich přenastavení pak chtějí s kabinetem ještě vyjednávat o přidání pro příští rok. Po jednání předáků svazů veřejného sektoru to sdělili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Spolu s nejnižším výdělkem by se pak částky pravidelně valorizovaly.
26. 8. 2026

Světová ekonomika si s šokem kvůli Íránu poradila lépe, než se čekalo, míní šéfka MMF

Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo, sdělila v úterý novinářům výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů a zastaveným procesem dezinflace, tedy zpomalování růstu cen.
26. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.