Soros a další miliardáři z USA žádají větší zdanění bohatých. „Amerika má morální zodpovědnost,“ tvrdí

Skupina nejbohatších lidí ve Spojených státech vyzvala kandidáty pro nadcházející prezidentské volby, aby podpořili daň z bohatství pro velmi bohaté jednotlivce. Chtějí tak zmírnit nerovnost a zároveň lépe bojovat se změnami klimatu. Skupina 18 miliardářů tvrdí, že jsou bez politické příslušnosti a nepodporují žádného kandidáta. Uvedl to server BBC.

„Amerika má morální, etickou a ekonomickou zodpovědnost, aby více zdanila naše bohatství,“ uvádí se v dopise. Daň by podle nich mohla pomoci vyřešit klimatickou krizi, zlepšit ekonomiku, zdraví, spravedlivě vytvořit příležitosti a posílit demokratickou svobodu. „Zavedení daně z bohatství je v zájmu naší republiky,“ tvrdí.

Mezi signatáři jsou George Soros, spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes, dcera miliardáře Charlieho Mungera Molly Mungerová, potomek Walta Disneyho či majitelé hotelového řetězce Hyatt. Dopis také poukazuje na to, že kolega miliardář Warren Buffett už dříve upozornil, že podle současných pravidel je zdaněn méně než jeho sekretářka.

Skupina sice nepodpořila žádného kandidáta, pochválila však návrh možné demokratické kandidátky na prezidentku, senátorky Elizabeth Warrenové. Ta by chtěla zvýšit daně pro ty, kteří mají více než 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun), což by mělo dopad na 75 tisíc nejbohatších rodin. Odhaduje, že by tak stát získal za deset let 2,75 bilionu dolarů (61,7 bilionu korun). V dopise jsou i narážky na to, že demokratičtí kandidáti na prezidenta podporují vyšší daně pro superbohaté.

USA patří šesté místo v koncentraci bohatých

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Spojeným státům šestá příčka v žebříčku 40 zemí s největší koncentrací bohatých. Podle dopisu by zdanění superbohatých zpomalilo rostoucí koncentraci bohatství, která podkopává stabilitu a integritu země.

Současný americký prezident Donald Trump navrhl v roce 1999 mimořádnou daň pro bohaté kvůli snížení státního dluhu. Součástí jeho předvolební kampaně se však daň pro bohaté nestala.

V Evropě jsou snahy o zdanění bohatých různé. Podle OECD daní bohaté Švýcarsko, Belgie, Norsko i Španělsko. Zato Francie, Švédsko a Německo od daně ustoupily kvůli problémům s jejím zaváděním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 20 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...