Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se v něm se schodkem 50 miliard korun. Důležitý moment nastal, když se dohodly ANO, ČSSD a KDU-ČSL(dohromady 103 hlasů) na zvýšení peněz pro sociální služby o 3,3 miliardy korun. Bez zvýšení nechtěli ČSSD a lidovci rozpočet podpořit. Z navrhovaných přesunů přidali poslanci peníze mj. na sociální služby a agropotravinářský komplex. Většina přesunů však neprošla. Pro rozpočet hlasovalo 140 poslanců, proti 31. Nyní ho dostane k podpisu prezident republiky, Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
Sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2018. Sociální služby získají navíc tři miliardy
Rozpočet nakonec podpořili poslanci bývalé vládní koalice, tedy ANO, ČSSD, KDU-ČSL, k nimž se přidali poslanci SPD a KSČM. Proti schválení rozpočtu byli poslanci ODS a TOP 09, Piráti se až na poslankyni Lenku Kozlovou zdrželi, zdržel se i klub STAN.
Poslanci v závěrečném hlasování přidali mimo jiné 3,3 miliardy korun na sociální služby, miliardu korun na podporu agropotravinářského komplexu a 300 milionů na investice do mateřských a základních škol. Většinu ostatních návrhů na přesuny peněz zamítli.
Události: Schvalování rozpočtu 2018 (zdroj: ČT24)
ANO původně chtělo uvolnit pro zvýšení peněz na sociální služby pouze miliardu korun, obě zbývající strany bývalé koalice to považovaly za nedostatečné. Upozorňovaly, že vláda schválila zvýšení platů v sociálních službách, v rozpočtu pro to ale nevyčlenila peníze.
Premiér Andrej Babiš (ANO) schválení státního rozpočtu na rok 2018 uvítal. Potěšilo ho, že Sněmovna odmítla většinu pozměňovacích návrhů, podle něj nebyly realistické. Rezervy, odkud by bylo možné čerpat peníze na požadavky jednotlivých poslaneckých klubů, už jsou podle Babiše téměř vyčerpány.
„Návrhy jednotlivých stran nevnímají realitu,“ řekl Babiš novinářům a odmítl výtky, že ANO hlasovalo i proti návrhům na úpravu rozpočtu, které odpovídají programovému prohlášení jeho menšinové vlády. „Ty pozměňovací návrhy neměly žádné krytí a nebyly seriózní. Všichni zdůvodňovali své návrhy, že zdroje jsou ve státním dluhu, ale ty tam nejsou,“ doplnil.
- Příjmy: 1314,5 miliardy korun
- Výdaje: 1364,5 miliardy korun
- Zdroj: MF ČR
„Současný návrh státního rozpočtu na příští rok je typický předvolební rozpočet. Jakákoli vláda v jakékoli zemi s blížícími se volbami více utrácí zejména v sociální oblasti a méně se stará o příjmy. Ekonomové tomu říkají politicko-ekonomický cyklus, který je u nás zesílen právě tím, že volby vpadají do mezidobí příprav rozpočtu,“ poznamenal ekonom Martin Slaný z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: 588,431 miliardy (v roce 2017: 560,5 miliardy, rozdíl +27,9 miliardy)
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: 175,742 miliardy (v roce 2017: 156,5 miliardy, rozdíl: +19,2 miliardy)
- Všeobecná pokladní správa (součástí vládní rezerva): 151,402 miliardy (v roce 2017: 146,1 miliardy, rozdíl: +5,3 miliardy)
- Ministerstvo vnitra: 72,087 miliardy (v roce 2017: 63,3 miliardy, rozdíl: +8,8 miliardy)
- Ministerstvo obrany: 58,893 miliardy (v roce 2017: 52,5 miliardy, rozdíl: +6,4 miliardy)
- Ministerstvo dopravy: 53,998 miliardy (v roce 2017: 55,1 miliardy, rozdíl: -1,1 miliardy)
- Ministerstvo zemědělství: 50,267 miliardy (v roce 2017: 52 miliard, rozdíl: -1,7 miliardy)
- Ministerstvo průmyslu a obchodu: 38,132 miliardy (v roce 2017: 38,3 miliardy, rozdíl: -0,2 miliardy)
- Ministerstvo spravedlnosti: 28,085 miliardy (v roce 2017: 26,1 miliardy, rozdíl: +2 miliardy)
- Ministerstvo financí: 21,816 miliardy (v roce 2017: 21,2 miliardy, rozdíl: +0,6 miliardy)
- Ministerstvo kultury: 13,034 miliardy (v roce 2017: 12,7 miliardy, rozdíl: +0,3 miliardy)
- Ministerstvo životního prostředí: 12,593 miliardy (v roce 2017: 16,9 miliardy, rozdíl: -4,3 miliardy)
- Ministerstvo zdravotnictví: 8,084 miliardy (v roce 2017: 7,3 miliardy, rozdíl: +0,8 miliardy)
- Ministerstvo zahraničních věcí: 7,971 miliardy (v roce 2017: 7,6 miliardy, rozdíl: +0,4 miliardy)
- Ministerstvo pro místní rozvoj: 5,646 miliardy (v roce 2017: 16 miliard, rozdíl: -10,4 miliardy)
- Poslanci v závěrečném hlasování přidali mimo jiné 3,3 miliardy korun na sociální služby, miliardu korun na podporu agropotravinářského komplexu a 300 milionů na investice do mateřských a základních škol. Většinu ostatních návrhů na přesuny peněz zamítli.
„Kapitálové výdaje, tedy vládní investice, jsou navrženy nižší než letos. Realita ale může být jiná (i díky tomu, že letos zřejmě skončí investice hůře, než stát projektoval). Česko totiž musí ke konci příštího roku vyčerpat část evropských peněz v aktuálním programovém období, jinak o ně může přijít. Zároveň se snad konečně rozjede více infrastrukturních staveb. Investice tak příští rok mohou nakonec výrazně vzrůst,“ podotýká ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
„Mandatorní a kvazimandatorní výdaje, tedy ty, které sice nejsou zákonem dané, ale jsou, a nezbytné věci jako obranu, bezpečnost nebo základní administrativu tak dohromady tvoří téměř čtyři pětiny státního rozpočtu. Zužuje to manévrovací prostor pro případ, kdyby došlo k ekonomickému zpomalení,“ uvedl Slaný.
Problém přitom předkladatelům návrhu dělá páteční rozsudek Ústavního soudu, který zrušil termín nástupu třetí a čtvrté vlny EET. S penězi už ale poslanci počítali. „Rozpočet je na příjmové straně kvůli rozhodnutí Ústavního soudu momentálně založený na ne úplně reálných základech, protože i ministryně financí Alena Schillerová nám v pátek řekla, že prostě rozpočet počítá s několika miliardami výtěžku z třetí a čtvrté fáze EET,“ přiblížil redaktor ČT Petr Vašek.
Poslanecké kluby a šéf ČMKOS Středula o schváleném rozpočtu (zdroj: ČT24)
Předseda ČMKOS Josef Středula uvítal to, co státní rozpočet podporuje, tedy růst platů. Na druhé straně je překvapen, že rozpočtoví matadoři hovoří o plánovaném deficitu jako o berné minci. Připomněl, že už šestým rokem se státní rozpočet vyvíjí odlišným způsobem než je jeho předpoklad. Například ze schodku 60 miliard, který byl naplánován pro letošní rok, by mohl být rozpočet podle odboráře mírně přebytkový do 10 miliard korun.
Středula zmínil také velký problém rozpočtu: investice. „Přestože jsou plány, jsou dokonce projekty, ale není možné je profinancovat. Ne že by nebyly peníze, ale protože jsou tu legislativní i nelegislativní bariéry. To není utrácení, které je zbytečné, to jsou investice, které jsou nesmírně potřebné“.
Více než stovka hlasování, většina navržených přesunů zamítnuta
Představa, že by došlo k rozpočtovému provizoriu, neumožňovala podle Slaného výrazné změny v rozpočtu udělat. Přesto se poslanci museli vypořádat s požadavky na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Jejich celkový objem přesahoval 100 miliard korun, uskutečnila se proto více než stovka hlasování. Naprostá většina pozměňovacích návrhů však byla zamítnuta. „Chceme těch přesunů co možná nejméně,“ uvedl ještě před hlasováním předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Také ministryně financí Alena Schillerová byla proti většině navrhovaných přesunů peněz.
Sněmovna tak například neodebere sedm milionů korun z dotací na rovnost mužů a žen. Jakub Janda (ODS) narazil v dílčím hlasování o rozpočtu s návrhem přesunout je na sport. Zbyněk Stanjura (ODS) neuspěl s návrhem přesunout v rozpočtu 280 milionů na obnovu
památkových rezervací a zón. Jiří Mihola (KDU-ČSL) nebyl úspěšný s návrhem dát v rozpočtu 3,85 miliardy navíc na platy učitelů v regionálním školství. Jan Birke (ČSSD) neprosadil návrhy, aby stát dal příští rok až tři miliardy na opravy krajských silnic.
Sněmovna také odmítla v dílčím hlasování o rozpočtu přidat 131 milionů na platy učitelů soukromých a církevních škol, jak chtěla Helena Langšádlová (TOP 09). Poslanci SPD narazili ve sněmovně s návrhem vzít v rozpočtu 300 milionů z peněz na zahraniční mise armády a dát je na podporu armádního velení. Sněmovna nekývla ani na snahu Piráta Mikuláše Ferjenčíka dát 400 milionů korun navíc vysokým školám a vzít milion kanceláři prezidenta.
„Většina pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu zhoršuje jeho strukturu,“ uvedl ještě před hlasováním hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Často je postupováno způsobem, že mediálně nejhůře vypadající položky jsou kráceny bez domyšlení reálných dopadů,“ dodal s tím, že je ale pravěpodobnější, že většina pozměňovacích návrhů bude odmítnuta.
Ekonom Dřímal nicméně upozorňuje na jednu věc - po schválení rozpočet nemusí zůstat naprosto neměnný po zbytek roku. „Může dojít ke změně. Letos například došlo ke snížení výdajů v kapitole státní dluh, na úroky státního dluhu,“ přiblížil, podobně se to týkalo i navýšení platů ve veřejné sféře od listopadu.
Když je místo deficitu přebytek
Přestože se plánuje na příští rok schodek, v minulých letech se dařilo dosáhnout lepšího než plánovaného deficitu. Předloni rozpočet namísto schodku 70 miliard zakončil dokonce přebytkem přes šedesát miliard korun. V mírném přebytku by mohl skončit i letošní rozpočet.
Vývoj salda státního rozpočtu v porovnání s plánem
„Na jedné straně sice předpokládáme rychlejší růst ekonomiky, na druhé straně ale očekáváme nárůst veřejných investic. Podle nás tedy rozpočet skončí v příštím roce v plánovaném deficitu 50 miliard korun oproti očekávanému schodku 10 až 20 miliard v letošním roce. A to při pokračujícím růstu ekonomiky,“ přiblížil Dřímal.
„Stát by neměl hospodařit s deficitem rozpočtu a už vůbec ne navrhovat schodek 50 miliard v době, kdy se ekonomice výrazně dobře daří. To je doba, kdy bychom měli spíš trochu šetřit a možná trochu víc investovat,“ dodal analytik ČSOB Petr Dufek.
Největší část výdajové stránky ukousne ministerstvo práce a sociálních věcí, a to kvůli důchodům. Na rok 2018 činí návrh 588 miliard korun (pro srovnání – pro letošní rok byl 560,5 miliardy). Druhý největší díl připadá na ministerstvo školství (175,7 miliardy korun). Naopak nejnižší výdaje mezi ministerstvy připadají na příští rok na resort místního rozvoje a zahraničí.
Hlavní část příjmů představuje povinné pojistné na sociální zabezpečení, následované DPH a spotřební daní.