Většina stran je pro přesun tří miliard v rozpočtu, aby bylo na zvýšení platů v sociálních službách

7 minut
Většina sněmovních stran je pro přesun peněz v rozpočtu
Zdroj: ČT24

Minimálně tři miliardy navíc pro sociální služby je zatím největší přesun ve státním rozpočtu, na kterém se shoduje většina sněmovních stran. Více peněz by mělo jít hlavně na 10% zvýšení platů zaměstnanců domovů pro seniory, lidem, kteří se starají o zdravotně či mentálně postižené nebo pro pracovníky azylových domů či domů s pečovatelskou službou. Desetiprocentní zvýšení platů už je totiž schválené, ale kraje na něj nedostaly peníze.

 „Musíme hledat nějaký konsensus, jak to vyřešit, ale samozřejmě lidi, kteří dělají v sociálních službách pod kraji, si to zaslouží,“ konstatuje předseda hnutí a designovaný premiér Andrej Babiš (ANO).

Současný návrh rozpočtu přitom s růstem platů pro zhruba 100 tisíc pracovníků v sociálních službách nepočítá. Kraje ale varují, že pokud nebudou navíc aspoň tři miliardy, musely by sociální služby omezovat.

Například v královéhradeckém domově pro seniory se asi dvě stovky zaměstnanců starají o téměř 350 klientů. Šéfka Daniela Lusková ale zatím nemá jistotu, jestli dostane v příštím roce na růst základních platů zaměstnanců o 10 procent potřebné peníze. „Může se také stát, že v úplně nejkrajnějším případě bychom museli snižovat osobní ohodnocení zaměstnancům, a to bychom samozřejmě neradi,“ vysvětluje ředitelka Domova U Biřičky Daniela Lusková.

Díky červencovému růstu platů pracovníků sociálních služeb o 23 procent přitom mohla nabrat zhruba desítku pečovatelek, která jí chyběla. „Domov U Biřičky má téměř plný stav pečovatelek, ovšem kritická situace trvá v oblasti zdravotních sester,“ dodává.

Rozpočet 2018
Zdroj: rozpočet/2018

Rozpočet s vyššími platy zatím nepočítá

Stát plánuje na sociální služby poslat téměř 12 miliard korun. To je sice o něco víc než letos, na už schválený růst platů o desetinu by ale kraje potřebovaly částku minimálně o tři miliardy vyšší. Poslanci ČSSD, lidovců, komunistů a Pirátů ale navrhují přesun částky ještě o 500 milionů vyšší: „Podrobný propočet pro sociální služby ukázal, že částka je nedostatečná,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Valachová (ČSSD).

„Já si myslím, že to je důležitá priorita,“ upozorňoval 1. místopředseda lidovců Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle předsedy strany KSČM Vojtěcha Filipa musí být sociální služby zajištěny, protože to jsou mandatorní výdaje obsažené v zákonech.

Zvýšením dotací na sociální služby o téměř tři a půl miliardy se ve sněmovně zabývali i poslanci sociálního výboru. Debata zabrala víc než polovinu času, který si poslanci na státní rozpočet vyhradili. „Chceme najít ty tři miliardy, až tři a půl miliardy, protože jinak nám opravdu tito pracovníci a pracovnice budou odcházet do supermarketů,“ řekla šéfka výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO).

I podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), členky výboru pro sociální politiku, je nutné to dorovnat. Třeba pečovatelky v domově pro seniory U Biřičky teď pobírají v průměru 24 tisíc hrubého. Zvýšení základních platů o desetinu pro ně znamená růst platů o víc než dva tisíce.

„Naše hnutí podporuje od počátku zvýšení finančních prostředků pracovníkům v sociálních službách,“ zdůrazňuje předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Podporu přislíbil také předseda hnutí STAN Petr Gazdík. 

Poslanci napříč stranami slibují, že tyto peníze v rozpočtu nakonec najdou, aniž by v příštím roce ohrozili plánovaný 50miliardový schodek. Ušetřit je budou muset v jiných rozpočtových kapitolách.

Strany navrhují přesuny za 90 miliard, jen málo návrhů ale nakonec projde

Jednotlivé politické strany už navrhly v rozpočtu několik desítek změn za víc než 90 miliard, kromě zvýšení rozpočtu pro sociální služby ale má šanci jen několik z nich. Mezi nimi je i návrh přidat malým obcím do tří tisíc obyvatel celkem čtvrt miliardy na opravy místních silnic a chodníků. Návrh prošel jednomyslně výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Rozpočet 2018
Zdroj: ČT24

„My jsme ho podpořili, protože ta situace nejen na českých dálnicích, ale i na těch komunikacích, třeba na obcích, je skutečně tristní a ona to je kapka v moři, potřeba je daleko větší,“ uvedl předseda strany Pirátů a šéf výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ivan Bartoš.

Mezi další návrhy na rozpočtové změny patří třeba plán hospodářského výboru přidat čtyři miliardy do fondu dopravy, zemědělský výbor chce miliardu navíc na dotace pro zemědělce a školský výbor zase navrhuje přidat sto milionů speciálním školám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 13 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...