Většina stran je pro přesun tří miliard v rozpočtu, aby bylo na zvýšení platů v sociálních službách

Nahrávám video
Většina sněmovních stran je pro přesun peněz v rozpočtu
Zdroj: ČT24

Minimálně tři miliardy navíc pro sociální služby je zatím největší přesun ve státním rozpočtu, na kterém se shoduje většina sněmovních stran. Více peněz by mělo jít hlavně na 10% zvýšení platů zaměstnanců domovů pro seniory, lidem, kteří se starají o zdravotně či mentálně postižené nebo pro pracovníky azylových domů či domů s pečovatelskou službou. Desetiprocentní zvýšení platů už je totiž schválené, ale kraje na něj nedostaly peníze.

 „Musíme hledat nějaký konsensus, jak to vyřešit, ale samozřejmě lidi, kteří dělají v sociálních službách pod kraji, si to zaslouží,“ konstatuje předseda hnutí a designovaný premiér Andrej Babiš (ANO).

Současný návrh rozpočtu přitom s růstem platů pro zhruba 100 tisíc pracovníků v sociálních službách nepočítá. Kraje ale varují, že pokud nebudou navíc aspoň tři miliardy, musely by sociální služby omezovat.

Například v královéhradeckém domově pro seniory se asi dvě stovky zaměstnanců starají o téměř 350 klientů. Šéfka Daniela Lusková ale zatím nemá jistotu, jestli dostane v příštím roce na růst základních platů zaměstnanců o 10 procent potřebné peníze. „Může se také stát, že v úplně nejkrajnějším případě bychom museli snižovat osobní ohodnocení zaměstnancům, a to bychom samozřejmě neradi,“ vysvětluje ředitelka Domova U Biřičky Daniela Lusková.

Díky červencovému růstu platů pracovníků sociálních služeb o 23 procent přitom mohla nabrat zhruba desítku pečovatelek, která jí chyběla. „Domov U Biřičky má téměř plný stav pečovatelek, ovšem kritická situace trvá v oblasti zdravotních sester,“ dodává.

Rozpočet 2018
Zdroj: rozpočet/2018

Rozpočet s vyššími platy zatím nepočítá

Stát plánuje na sociální služby poslat téměř 12 miliard korun. To je sice o něco víc než letos, na už schválený růst platů o desetinu by ale kraje potřebovaly částku minimálně o tři miliardy vyšší. Poslanci ČSSD, lidovců, komunistů a Pirátů ale navrhují přesun částky ještě o 500 milionů vyšší: „Podrobný propočet pro sociální služby ukázal, že částka je nedostatečná,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Valachová (ČSSD).

„Já si myslím, že to je důležitá priorita,“ upozorňoval 1. místopředseda lidovců Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle předsedy strany KSČM Vojtěcha Filipa musí být sociální služby zajištěny, protože to jsou mandatorní výdaje obsažené v zákonech.

Zvýšením dotací na sociální služby o téměř tři a půl miliardy se ve sněmovně zabývali i poslanci sociálního výboru. Debata zabrala víc než polovinu času, který si poslanci na státní rozpočet vyhradili. „Chceme najít ty tři miliardy, až tři a půl miliardy, protože jinak nám opravdu tito pracovníci a pracovnice budou odcházet do supermarketů,“ řekla šéfka výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO).

I podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), členky výboru pro sociální politiku, je nutné to dorovnat. Třeba pečovatelky v domově pro seniory U Biřičky teď pobírají v průměru 24 tisíc hrubého. Zvýšení základních platů o desetinu pro ně znamená růst platů o víc než dva tisíce.

„Naše hnutí podporuje od počátku zvýšení finančních prostředků pracovníkům v sociálních službách,“ zdůrazňuje předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Podporu přislíbil také předseda hnutí STAN Petr Gazdík. 

Poslanci napříč stranami slibují, že tyto peníze v rozpočtu nakonec najdou, aniž by v příštím roce ohrozili plánovaný 50miliardový schodek. Ušetřit je budou muset v jiných rozpočtových kapitolách.

Strany navrhují přesuny za 90 miliard, jen málo návrhů ale nakonec projde

Jednotlivé politické strany už navrhly v rozpočtu několik desítek změn za víc než 90 miliard, kromě zvýšení rozpočtu pro sociální služby ale má šanci jen několik z nich. Mezi nimi je i návrh přidat malým obcím do tří tisíc obyvatel celkem čtvrt miliardy na opravy místních silnic a chodníků. Návrh prošel jednomyslně výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Rozpočet 2018
Zdroj: ČT24

„My jsme ho podpořili, protože ta situace nejen na českých dálnicích, ale i na těch komunikacích, třeba na obcích, je skutečně tristní a ona to je kapka v moři, potřeba je daleko větší,“ uvedl předseda strany Pirátů a šéf výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ivan Bartoš.

Mezi další návrhy na rozpočtové změny patří třeba plán hospodářského výboru přidat čtyři miliardy do fondu dopravy, zemědělský výbor chce miliardu navíc na dotace pro zemědělce a školský výbor zase navrhuje přidat sto milionů speciálním školám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
Právě teď

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 13 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...