Poslanci schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Neprošel návrh vrátit rozpočet vládě kvůli snížení schodku. Zákonodárci tak rozhodli o výdajích, příjmech, schodku a způsobu jeho vypořádání. Nyní budou moci pouze přesouvat peníze uvnitř rozpočtu. Protože se nově zvolená sněmovna sešla až koncem listopadu, mají poslanci na projednání rozpočtu méně času než v jiných letech. Závěrečné schvalování by mělo přijít na řadu od 19. prosince.
Poslanci schválili v prvním čtení rozpočet na příští rok se schodkem 50 miliard
Události: Schvalování rozpočtu (zdroj: ČT24)
Končící vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL rozpočet předložila se schodkem 50 miliard korun. Deficit je o deset miliard nižší, než jaký se předpokládá podle schváleného rozpočtu na letošek. Schodek má pokrýt především vydání státních dluhopisů.
Rozpočtový výbor už minulý týden doporučil plénu, aby základní parametry podpořilo. Pokud by sněmovna jeho stanovisko nepřijala, vrátila by návrh rozpočtu kabinetu k přepracování. Zatím se tak stalo jen jednou, před pěti lety.
V úterý neprošel návrh TOP 09 vrátit návrh rozpočtu vládě k přepracování, aby snížila výdaje a schodek o 22,4 miliardy korun. Pro vrácení hlasovalo devět poslanců z klubů TOP 09 a STAN.
Naopak pro schválení základních parametrů rozpočtu hlasovalo 116 poslanců z řad bývalé vládní koalice, tedy ČSSD, KDU-ČSL a ANO, a přidali se k nim poslanci SPD. Piráti a komunisté se zdrželi, proti hlasovali poslanci ODS, TOP 09 a STAN (proti tak bylo 32 poslanců).
Rozpočet nyní zamíří do výborů, které projednají jeho jednotlivé kapitoly. Většina výborů zasedne už ve středu. Ve druhém čtení budou mít šanci podávat návrhy na přesuny peněz i jednotliví poslanci. Strany nyní navrhují přesuny za více než 87 miliard korun.
Vývoj salda státního rozpočtu v porovnání s plánem
Podporu rozpočtu deklarovaly právě strany dosluhující koalice. Ve 200členné sněmovně mají nadpoloviční většinu celkem 103 hlasů. „Stávající koalice by měla podpořit rozpočet takový, jaký je. Neměla by dělat nějaké velké změny,“ uvedl před několika dny předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Myslel tím i dodržení plánovaného schodku 50 miliard korun.
V dalších čteních vzroste také role Aleny Schillerové, která v polovině prosince zřejmě nahradí současného ministra financí v demisi Ivana Pilného (ANO). Hned v prvních dnech ji bude čekat klíčový úkol: vyjadřovat se k navrhovaným přesunům peněz.
Samotný Pilný v debatě s poslanci zopakoval, že původní návrh schodku byl o 100 miliard vyšší, ale podařilo se mu ho seškrtat na 50 miliard. Řekl také, že nesdílí obavy Pirátů z nárůstu státního dluhu, na druhé straně v reakci na připomínky Jana Farského (STAN) připustil, že Česko je velmi málo připraveno na okamžik, kdy dojdou evropské peníze.
„V prvním čtení podpoříme tento dohodnutý rozpočet, protože si myslíme, že je to kompromis. Zároveň tam máme dvě zásadní připomínky,“ řekl už během dne předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Lidovci budou chtít od ledna plošné zvýšení platů učitelů o pět procent, což by znamenalo nárůst výdajů o tři miliardy korun. Zároveň chtějí přidat peníze vyčleněné na sociální služby o dvě miliardy. Odkud by se peníze měly do těchto kapitol přesunout, chtějí upřesnit až ve druhém čtení rozpočtu.
Také zástupci ČSSD již dříve avizovali, že základní parametry rozpočtu v prvním čtení podpoří. Při dalším projednávání ale chtějí přidat zhruba 3,5 miliardy korun na sociální služby. Podporu pro to mají i u komunistů. „V sociálních službách je to navýšení kolem 3,5 miliard korun na 15 miliard,“ přiblížil člen sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD). Budoucí vládu také chtějí zavázat ke zvyšování prostředků na školství v rozpočtech pro nadcházející roky.
Rozpočet 2018
„Navýšení přibližně tří miliard v sociální oblasti je důležité proto, aby sociální služby mohly fungovat v nezměněné výši jako v letošním roce,“ podotkl další člen výboru Stanislav Juránek (KDU-ČSL). Komunisté by jako realistické viděli dvě miliardy, uvedla šéfka výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Pro rozpočet v prvním čtení hlasovali i poslanci SPD, přestože kritizují navržený schodek 50 miliard korun. Hnutí se ale obává rozpočtového provizoria, které by nastalo v případě neschválení rozpočtu a znamenalo by mimo jiné, že se od ledna nezvýší důchody. Ve druhém čtení ale chce SPD měnit strukturu výdajů, mimo jiné chce 3,5 miliardy korun vyčleněných na inkluzi ve školství přesunout na zvýšení platů pedagogických pracovníků.
Starostové s navrženým rozpočtem nesouhlasí, deficit 50 miliard korun v době konjunktury je podle nich neobhajitelný. Proto navrhli - neúspěšně - vrácení rozpočtu vládě k přepracování. Vzhledem ke schválení základních parametrů, budou nyní Starostové chtít zvýšit vyčleněné prostředky na platy učitelů. Podle nich by se měly od ledna zvýšit na 130 procent průměrné mzdy, což by znamenalo dodatečné výdaje přes 15 miliard korun. STAN chce také přidat peníze na památkovou péči nebo na výstavbu místních komunikací. Peníze hodlají odebrat z kapitol ministerstev obrany, financí a práce a sociálních věcí, kde podle nich není letos dostatečně čerpáno.
Také TOP 09 chtěla vrátit návrh rozpočtu vládě k přepracování. „Dvacet dní rozpočtového provizoria není žádná tragédie. Horší je mít takhle špatný rozpočet,“ řekl předseda poslaneckého klubu strany Miroslav Kalousek. Vzhledem k tomu, že rozpočet v prvním čtení prošel, bude TOP 09 navrhovat přesuny peněz, které by znamenaly nárůst prostředků pro vědu, výzkum a vzdělávání.
Rozpočet
Rozpočet
KSČM ve druhém čtení navrhne zvýšení výdajů na sociální služby zhruba o 3,3 miliardy korun. Podle toho, jaké pozměňovací návrhy budou přijaty, se komunisté rozhodnou, zda v závěrečném hlasování podpoří rozpočet jako celek.
Piráti by dali 1,5 miliardy na vysoké školy. „Myslíme, že by se podmínky doktorandů měly výrazně zlepšit, aby se studenti vysokých škol mohli doktorskému studiu věnovat naplno,“ řekl člen výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Příjmy rozpočtu jsou navrženy na 1314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1364,5 miliardy korun.
K čemu by vedlo rozpočtové provizorium
Poslanec ODS Jan Skopeček řekl, že po letech hospodářského růstu nemá padesátimiliardový schodek opodstatnění. Dodal, že ministr financí má svázané ruce, protože výdajová stránka rozpočtu je výrazně ovlivněna povinnými výdaji a vláda předcházející čtyři roky nevyužila k tomu, aby s nimi něco udělala.
Pokud by žádný návrh rozpočtu neprošel, nastalo by rozpočtové provizorium. Jak vysvětlil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, rozpočtové provizorium by v praxi znamenalo snížení výdajů o 4,6 miliard korun měsíčně. „Vzhledem k tomu, že mandatorní a provozní výdaje by byly vypláceny již podle nových schémat, musely by se odložit některé investice,“ uvedl.
Rozpočet
Poslanci začnou státní rozpočet na rok 2018 definitivně schvalovat 19. prosince. Pokud nejdůležitější zákon projde, poputuje přímo k prezidentovi. Senátoři o rozpočtu nerozhodují.
- Stát počítá, že v roce 2018 vybere 1,315 bilionu korun. Utratit ale chce o 50 miliard vyšší částku. V posledních pěti letech česká vláda hospodařila na dluh opakovaně. Výjimkou byl rok 2016, kdy rozpočet skončil 62 miliard v plusu. S deficitem se ale znovu počítalo v roce 2017 a v plánu je i pro rok 2018.
- Trvale rostou například výdaje na platy státních zaměstnanců. Rozpočet na rok 2018 počítá se sumou přes 186 miliard korun – zhruba o 24 miliard vyšší než o rok dříve. Největší položkou státního účtu jsou důchody. Ty mají od ledna 2018 vzrůst o průměrných 475 korun a celkem stát vyjdou na 434 miliard korun.