Sněmovní výbor podpořil návrh rozpočtu se schodkem 50 miliard. Na změny už prý není čas

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Návrh počítá se schodkem 50 miliard korun, letošní schválený schodek je o deset miliard vyšší. Rozpočet připravila bývalá vládní koalice, schvalovat ho ale bude už sněmovna v novém složení. První čtení na plénu by mělo přijít na řadu v úterý 5. prosince.

Pokud poslanci v prvním čtení schválí příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání, nebudou už tyto parametry moci měnit. Budou moci navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu.

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) poslancům řekl, že zásadní změny rozpočtu už nejsou možné, protože by jim musely předcházet změny zákonů. Zpravodajka k rozpočtu Miloslava Vostrá (KSČM) uvedla, že poslanci nemají prostor na žádné zásadní změny, protože nejsou schopni změnit základní parametry tak rychle, aby se vyhnuli rozpočtovému provizoriu. „Rozpočtové provizorium je to poslední, co by si politické strany přály,“ řekla.

Rozpočtové provizorium by v praxi znamenalo snížení výdajů o 4,6 miliard korun měsíčně. Vzhledem k tomu, že mandatorní a provozní výdaje by byly vypláceny již podle nových schémat, musely by se odložit některé investice.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Podle ODS je výše schodku neopodstatněná

Poslanec ODS Jan Skopeček řekl, že po letech hospodářského růstu nemá padesátimiliardový schodek opodstatnění. Dodal, že ministr financí má svázané ruce, protože výdajová stránka rozpočtu je výrazně ovlivněna povinnými výdaji a vláda předcházející čtyři roky nevyužila k tomu, aby s nimi něco udělala.

Nahrávám video
Události: Ve výboru o státním rozpočtu
Zdroj: ČT24

Pilný hájil rozpočet například tím, že parlament mimo jiné schválil navýšení podílu obcí na vybrané dani z přidané hodnoty o 8,5 miliardy korun, které se tak přesunou ze státního rozpočtu do veřejných rozpočtů. Nárůst mandatorních výdajů je podle něj dán i stárnutím populace a z něj vyplývajícím tlakem na růst penzí i peněz do zdravotnictví.

Návrh rozpočtu ve výboru podpořili poslanci ANO a ČSSD. Proti doporučujícímu stanovisku hlasovali, Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček (ODS), zdrželi se dva poslanci Pirátů, dva poslanci KSČM i dva poslanci SPD.

Poslanci mají na projednání rozpočtu letos méně času než jindy. V ostatních letech na něj mají zhruba dva měsíce, letos jim na to musí stačit několik týdnů. Nejbližší schůze čeká poslance v úterý 5. 12., kdy jejím hlavním bodem je první čtení návrhu státního rozpočtu, v němž poslanci schvalují zejména jeho příjmy, výdaje a výši schodku. Druhé čtení, v němž poslanci mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, přijde na řadu na následující schůzi, které se bude moci uskutečnit nejdříve v pátek 15 prosince.

Závěrečné schvalování rozpočtu by se mělo konat od úterý 19. prosince.

Příjmy rozpočtu jsou navrženy na 1314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1364,5 miliardy korun.

Schodek má pokrýt především vydání státních dluhopisů. Nejvíc peněz připadne tradičně ministerstvu práce, a to přes 588 miliard korun.

Vláda v návrhu počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrným růstem spotřebitelských cen o 2,3 procenta. Výdaje na platy státních zaměstnanců mají vzrůst oproti letošku o 24,4 miliardy korun na 186,4 miliardy. Na daních chce stát vybrat přes 772 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 55 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 15 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...