Sněmovní výbor podpořil návrh rozpočtu se schodkem 50 miliard. Na změny už prý není čas

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Návrh počítá se schodkem 50 miliard korun, letošní schválený schodek je o deset miliard vyšší. Rozpočet připravila bývalá vládní koalice, schvalovat ho ale bude už sněmovna v novém složení. První čtení na plénu by mělo přijít na řadu v úterý 5. prosince.

Pokud poslanci v prvním čtení schválí příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání, nebudou už tyto parametry moci měnit. Budou moci navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu.

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) poslancům řekl, že zásadní změny rozpočtu už nejsou možné, protože by jim musely předcházet změny zákonů. Zpravodajka k rozpočtu Miloslava Vostrá (KSČM) uvedla, že poslanci nemají prostor na žádné zásadní změny, protože nejsou schopni změnit základní parametry tak rychle, aby se vyhnuli rozpočtovému provizoriu. „Rozpočtové provizorium je to poslední, co by si politické strany přály,“ řekla.

Rozpočtové provizorium by v praxi znamenalo snížení výdajů o 4,6 miliard korun měsíčně. Vzhledem k tomu, že mandatorní a provozní výdaje by byly vypláceny již podle nových schémat, musely by se odložit některé investice.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Podle ODS je výše schodku neopodstatněná

Poslanec ODS Jan Skopeček řekl, že po letech hospodářského růstu nemá padesátimiliardový schodek opodstatnění. Dodal, že ministr financí má svázané ruce, protože výdajová stránka rozpočtu je výrazně ovlivněna povinnými výdaji a vláda předcházející čtyři roky nevyužila k tomu, aby s nimi něco udělala.

2 minuty
Události: Ve výboru o státním rozpočtu
Zdroj: ČT24

Pilný hájil rozpočet například tím, že parlament mimo jiné schválil navýšení podílu obcí na vybrané dani z přidané hodnoty o 8,5 miliardy korun, které se tak přesunou ze státního rozpočtu do veřejných rozpočtů. Nárůst mandatorních výdajů je podle něj dán i stárnutím populace a z něj vyplývajícím tlakem na růst penzí i peněz do zdravotnictví.

Návrh rozpočtu ve výboru podpořili poslanci ANO a ČSSD. Proti doporučujícímu stanovisku hlasovali, Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček (ODS), zdrželi se dva poslanci Pirátů, dva poslanci KSČM i dva poslanci SPD.

Poslanci mají na projednání rozpočtu letos méně času než jindy. V ostatních letech na něj mají zhruba dva měsíce, letos jim na to musí stačit několik týdnů. Nejbližší schůze čeká poslance v úterý 5. 12., kdy jejím hlavním bodem je první čtení návrhu státního rozpočtu, v němž poslanci schvalují zejména jeho příjmy, výdaje a výši schodku. Druhé čtení, v němž poslanci mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, přijde na řadu na následující schůzi, které se bude moci uskutečnit nejdříve v pátek 15 prosince.

Závěrečné schvalování rozpočtu by se mělo konat od úterý 19. prosince.

Příjmy rozpočtu jsou navrženy na 1314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1364,5 miliardy korun.

Schodek má pokrýt především vydání státních dluhopisů. Nejvíc peněz připadne tradičně ministerstvu práce, a to přes 588 miliard korun.

Vláda v návrhu počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrným růstem spotřebitelských cen o 2,3 procenta. Výdaje na platy státních zaměstnanců mají vzrůst oproti letošku o 24,4 miliardy korun na 186,4 miliardy. Na daních chce stát vybrat přes 772 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 3 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 10 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...