Růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí zpomalil shodně na 0,2 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V prvním kvartálu činil hospodářský růst v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta. Míra nezaměstnanosti v eurozóně je zároveň nejnižší od roku 2008.
V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta. Jeho růst tak zvolnil z 1,2 procenta v prvním kvartálu. V celé EU meziroční růst zpomalil z 1,6 procenta na 1,3 procenta.
„Předběžný bleskový odhad naznačuje, že tempo růstu HDP eurozóny spadlo ve druhém čtvrtletí z 0,4 procenta na polovinu a nebylo to jen HDP, které může ospravedlnit další velkorysé kroky ECB, ale i aktuální (červencová) inflace, která poklesla na 1,1 procenta. Ta jádrová – bez energií, alkoholu, tabáku a potravin – dokonce na 0,9 procenta. Samozřejmě všechna tato čísla jsou jen předběžná, nicméně žádné velké zpřesňování k lepšímu nás nejspíše nečeká,“ komentuje vývoj ekonom ČSOB Petr Dufek.
Podle něj nejsou sice známy podrobnosti, na kterých jsou odhady HDP stavěné, nicméně je velmi pravděpodobné, že za nimi stojí především slabý export a pomalejší investice firemního sektoru.
Faktor brexitu a obchodních válek
„Nejistota, kterou s sebou přináší zpomalení Číny, strach z brexitu, obchodních válek nebo ,zelené‘ tažení proti automobilkám se dříve nebo později musí na celkových číslech eurozóny projevit,“ dodává Dufek. „Zvlášť když vezmeme v úvahu, jak významný je třeba podíl automobilového průmyslu v největších evropských ekonomikách, a to nejenom ten přímý, ale i nepřímý v navazujících odvětvích a oborech. Ať už z pohledu vznikající přidané hodnoty, exportu, zaměstnanosti.“
Ve výhledu pro zbytek letošního roku a zejména pak pro rok 2020 bude i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče důležité, zda se podaří dosáhnout příměří na poli obchodních válek, anebo zda zde bude situace dále eskalovat. „Důležité bude také vyústění brexitu,“ říká.
„Náš odhad růstu HDP pro rok 2020 v tuto chvíli činí 1,3 procenta , kdy ECB pro porovnání očekává růst ve výši 1,4 procenta, nicméně jsou zde jasná rizika, že by výsledný růst mohl být slabší,“ dodává Jáč.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně je nejnižší od roku 2008
Eurostat zveřejnil i sezonně přepočtené údaje o nezaměstnanosti a podle nich v zemích eurozóny v červnu klesla o 0,1 bodu na 7,5 procenta. Byla tak nejnižší od poloviny roku 2008. V celé Evropské unii pak zůstala na květnových 6,3 procenta, což je nejnižší hodnota od ledna 2000, kdy se začaly tyto údaje v nynější podobě sledovat.
Nejnižší míra nezaměstnanosti je přitom nadále v České republice, kde činila 1,9 procenta. Za ní následuje Německo s 3,1 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti má nadále Řecko (17,6 procenta/údaj za duben) a Španělsko (14 procent).
V eurozóně bylo letos v červnu bez práce 12,377 milionu lidí, v celé EU pak 15,674 milionu. Ve srovnání s květnem se jejich počet v osmadvacítce snížil o 36 tisíc a v eurozóně o 45 tisíc.
Mladí bez práce zůstávají potíží Španělska i Řecka
Dále se také snížil počet nezaměstnaných do pětadvaceti let. V celé Unii bylo asi 3,17 milionu, což je o 239 tisíc méně než před rokem. V eurozóně počet mladých lidí bez práce klesl o 179 tisíc na 2,25 milionu.
Míra nezaměstnanosti v této věkové skupině ale s 14,1 procenta v EU a s 15,4 procenta v eurozóně zůstává vysoká. Nejhorší je situace v Řecku (39,6 procenta v prvním čtvrtletí) a ve Španělsku (32,4 procenta), nejlepší v Německu (5,5 procenta) a pak v Nizozemsku (6,5 procenta).
Eurostat při výpočtu nezaměstnanosti v České republice používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle nich míra nezaměstnanosti v České republice v červnu stagnovala na 2,6 procenta. Uchazečů o práci proti květnu mírně ubylo, a to zhruba o pět tisíc na 195 723. Nezaměstnaných díky tomu bylo nejméně od května 1997. ČSÚ vychází z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
