Růst české ekonomiky zrychlil na 2,8 procenta. Ziskovost firem je však na minimech

Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí zrychlil na 2,8 procenta, v posledním čtvrtletí loňského roku činil 2,7 procenta. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle prvních údajů z poloviny května rostl HDP v prvním čtvrtletí o 2,5 procenta, o dva týdny později úřad odhad vylepšil na 2,6 procenta. Na druhou stranu však kvůli růstu mezd klesá ziskovost firem, která je nyní nejnižší za celou dobu sledování od roku 2005, upozorňují analytici.

Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele vzrostl meziročně o 2,8 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 3,1 procenta. „Nefinanční podniky dále investují, i když méně než v předchozím období. Současně jim rostou mzdové náklady, které v 1. čtvrtletí vzrostly meziročně o 7,7 procenta, což se nadále projevilo ve snižování míry zisku,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra zisku nefinančních podniků klesla meziročně o 0,9 procentního bodu.

Ziskovost firem klesla v prvním čtvrtletí na 46,3 procenta a je tak aktuálně nejnižší za celou dobu sledování od roku 2005, upozorňují analytici. Důvodem je především růst mezd. Na druhou stranu, v eurozóně je podle ekonomů míra ziskovosti kolem 40 procent.

„Dlouhodobě nadprůměrná ziskovost tuzemských nefinančních podniků se začala pozvolna snižovat s tím, jak firmy musely stále více zápasit o udržení stávajících nebo získávání nových zaměstnanců. Míra zisku na začátku letošního roku dosáhla 46,3 procenta a byla tak nejnižší za celou dobu sledování. Pokud však srovnáme tento výsledek s údaji za eurozónu, kde se míra ziskovosti pohybuje okolo 40 procent, nevypadá aktuální výsledek až tak dramaticky zle,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je pokles ziskovosti do velké míry způsoben mzdovými náklady, které v prvním čtvrtletí podnikům meziročně vzrostly o 7,7 procenta. „Růst mzdových nákladů bude dále ziskovost firem snižovat. Z rostoucích mezd naopak profitují domácnosti,“ uvedl. Dodal, že ziskovost firem je nejnižší v historii časové řady od roku 2005.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč se domnívá, že nižší ziskovost podniků by měla být v dalších letech faktorem, který bude působit proti dalšímu zrychlování růstu mezd. „V samotném prvním čtvrtletí se meziroční růst mzdových nákladů nefinančních podniků oproti závěru loňského roku zpomalil, zároveň ale klesla míra investic, což může být právě reflexí snižující se ziskovosti firem,“ uvedl.

Ekonomika je pod tlakem mezinárodního dění

Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele vzrostl v prvních třech měsících roku meziročně o 2,8 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 3,1 procenta. Spotřeba domácností na obyvatele se zvýšila ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 o 2,3 procenta, mezičtvrtletně o 3,8 procenta.

V absolutních číslech dosahoval průměrný měsíční příjem ze zaměstnání 33 581 korun. Proti předchozímu čtvrtletí to bylo o 0,8 procenta více, meziročně o 2,3 procenta více. „Výsledkem rychlejšího růstu výdajů domácností než jejich příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla nižší míra úspor, a to 10,6 procenta,“ uvedli statistici. 

Celkově česká ekonomika podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zůstala pod nepříznivým tlakem mezinárodního dění. „Přes pozitivní korekci údaje o růstu v prvním čtvrtletí letos nelze očekávat významnější zrychlení růstu ekonomiky nad rámec současné prognózy jejího letošního růstu ve výši 2,4 procenta,“ uvedl. Loni ekonomika stoupla o 2,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...