Růst české ekonomiky zrychlil na 2,8 procenta. Ziskovost firem je však na minimech

Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí zrychlil na 2,8 procenta, v posledním čtvrtletí loňského roku činil 2,7 procenta. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle prvních údajů z poloviny května rostl HDP v prvním čtvrtletí o 2,5 procenta, o dva týdny později úřad odhad vylepšil na 2,6 procenta. Na druhou stranu však kvůli růstu mezd klesá ziskovost firem, která je nyní nejnižší za celou dobu sledování od roku 2005, upozorňují analytici.

Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele vzrostl meziročně o 2,8 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 3,1 procenta. „Nefinanční podniky dále investují, i když méně než v předchozím období. Současně jim rostou mzdové náklady, které v 1. čtvrtletí vzrostly meziročně o 7,7 procenta, což se nadále projevilo ve snižování míry zisku,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra zisku nefinančních podniků klesla meziročně o 0,9 procentního bodu.

Ziskovost firem klesla v prvním čtvrtletí na 46,3 procenta a je tak aktuálně nejnižší za celou dobu sledování od roku 2005, upozorňují analytici. Důvodem je především růst mezd. Na druhou stranu, v eurozóně je podle ekonomů míra ziskovosti kolem 40 procent.

„Dlouhodobě nadprůměrná ziskovost tuzemských nefinančních podniků se začala pozvolna snižovat s tím, jak firmy musely stále více zápasit o udržení stávajících nebo získávání nových zaměstnanců. Míra zisku na začátku letošního roku dosáhla 46,3 procenta a byla tak nejnižší za celou dobu sledování. Pokud však srovnáme tento výsledek s údaji za eurozónu, kde se míra ziskovosti pohybuje okolo 40 procent, nevypadá aktuální výsledek až tak dramaticky zle,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je pokles ziskovosti do velké míry způsoben mzdovými náklady, které v prvním čtvrtletí podnikům meziročně vzrostly o 7,7 procenta. „Růst mzdových nákladů bude dále ziskovost firem snižovat. Z rostoucích mezd naopak profitují domácnosti,“ uvedl. Dodal, že ziskovost firem je nejnižší v historii časové řady od roku 2005.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč se domnívá, že nižší ziskovost podniků by měla být v dalších letech faktorem, který bude působit proti dalšímu zrychlování růstu mezd. „V samotném prvním čtvrtletí se meziroční růst mzdových nákladů nefinančních podniků oproti závěru loňského roku zpomalil, zároveň ale klesla míra investic, což může být právě reflexí snižující se ziskovosti firem,“ uvedl.

Ekonomika je pod tlakem mezinárodního dění

Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele vzrostl v prvních třech měsících roku meziročně o 2,8 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 3,1 procenta. Spotřeba domácností na obyvatele se zvýšila ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 o 2,3 procenta, mezičtvrtletně o 3,8 procenta.

V absolutních číslech dosahoval průměrný měsíční příjem ze zaměstnání 33 581 korun. Proti předchozímu čtvrtletí to bylo o 0,8 procenta více, meziročně o 2,3 procenta více. „Výsledkem rychlejšího růstu výdajů domácností než jejich příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla nižší míra úspor, a to 10,6 procenta,“ uvedli statistici. 

Celkově česká ekonomika podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zůstala pod nepříznivým tlakem mezinárodního dění. „Přes pozitivní korekci údaje o růstu v prvním čtvrtletí letos nelze očekávat významnější zrychlení růstu ekonomiky nad rámec současné prognózy jejího letošního růstu ve výši 2,4 procenta,“ uvedl. Loni ekonomika stoupla o 2,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 13 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled