Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 2,6 procenta z dubnových 2,7 procenta. Bez práce bylo 200 675 lidí, což je nejméně od května 1997. Volných pracovních míst opět přibylo, a jejich nabídka tak nadále převyšovala počty nezaměstnaných. Úřady ke konci května evidovaly 346 552 volných míst, informoval Úřad práce ČR. Podle analytiků je nyní nezaměstnanost blízko svého minima a v létě už mírně poroste kvůli absolventům.
Nezaměstnanost v květnu klesla na 2,6 procenta. Lidí bez práce je nejméně od května 1997
Podle Úřadu práce (ÚP) situace na pracovním trhu odpovídala dlouhodobému vývoji i ročnímu období. V plném proudu byly sezonní práce ve stavebnictví, v gastronomii, cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství, lázeňství či těžbě.
„Tyto činnosti poběží i v dalších měsících, a nezaměstnanost by tak mohla ještě dále klesat,“ uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a doplnila, že v řadě regionů je současný podíl nezaměstnaných na historických minimech. V souvislosti s tím ale firmám chybí například kvalifikovaní řemeslníci nebo odborníci v informačních technologiích.
Český trh práce je ve stále výjimečně dobré kondici, z pohledu zaměstnavatelů je stále výjimečně napjatý. „Poměrně příznivá je situace napříč republikou, jelikož žádný z okresů nevykazuje míru nezaměstnanosti vyšší než sedm procent, což je výjimečně dobrý stav i v celoevropském měřítku,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Nejvyšší byla v květnu míra nezaměstnanosti v okrese Karviná, kde činila 6,8 procenta.
Vývoj nezaměstnanosti
Je však třeba podle něho mít na paměti, že míra nezaměstnanosti je zpožděný makroekonomický ukazatel. „Kvůli strnulosti trhu práce vykazuje příznivé výsledky i v době, kdy už mnohé jiné makroekonomické ukazatele, zejména ty předstihové, zřetelně zachycují nadcházející útlum, ba krizi. O nadcházející krizi ale zatím v případě české ekonomiky hovořit nelze, ačkoli globální ekonomické podmínky se během května poměrně výrazně zhoršily. Jejich případné další citelné zhoršování se však potenciálně projeví růstem míry nezaměstnanosti v Česku teprve až v průběhu příštího roku,“ upozorňuje Kovanda.
Určité známky zpomalení však již přišly například z trhu práce v Německu, kde míra nezaměstnanosti poprvé od roku 2013 v květnu vzrostla, upozorňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Dvě třetiny růstu počtu nezaměstnaných osob bylo sice dáno metodickou změnou, jde však o první náznak dopadu zpomalování německé ekonomiky na tamní trh práce. Domácí trh práce by však měl být vůči nepříznivému vývoji v zahraničí ještě nějakou dobu imunní,“ dodává.
Česká republika nadále vykazuje i nejnižší míru nezaměstnanosti nejen v rámci Evropské unie, ale také v rámci zemí OECD. Z členských států této organizace mají srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti pouze Japonsko a Island.
Míra nezaměstnanosti by měla podle analytiků zůstat na nízké úrovni po celý letošní rok. Jsou sice podle Kovandy patrné kusé známky poklesu zaměstnanosti v některých segmentech průmyslu, avšak podmínky na trhu práce celkově nadále zůstávají z hlediska zaměstnance nadprůměrně příznivé. „Míra nezaměstnanosti tak za celý letošní rok vykáže úroveň 2,9 procenta, mírný nárůst ji pak ovšem čeká právě v roce 2020,“ míní Kovanda.
„Pozdější fáze hospodářského cyklu se do výsledku nezaměstnanosti stále ještě nezačala propisovat. Nezaměstnanost v České republice by tak měla nadále zůstat nejnižší v rámci Evropské unie. Utaženému trhu práce se uleví až se začátkem prázdnin, kdy na něj vstoupí noví absolventi,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.
Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory vykáže nezaměstnanost za celý rok 2019 tři procenta. „Rok 2020 pak už trhu práce přinese zchlazení s průměrem kolem 4,1 %. To je ale stále nízká nezaměstnanost,“ dodává.
GALERIE
Nezaměstnanost v krajích v ČR v květnu 2019
Mzdová dynamika letos zvolní
V letošním roce už ovšem zvolní mzdová dynamika. Mzdy letos podle Kovandy porostou reálně o čtyři procenta, zatímco loni rostly reálně tempem 5,9 procenta. V posledním čtvrtletí roku 2019 průměrná mzda poprvé v historii atakuje úroveň 36 tisíc korun.
Vývoj mezd má zatím tendenci předbíhat i očekávání centrální banky. „Ta v prvním čtvrtletí letošního roku počítala s růstem mezd o 6,9 %, z čehož se ale nakonec vyklubalo 7,4 %. Pokračujícím růstem mezd překvapuje i oblast průmyslu, kde mzdová dynamika v dubnu dosáhla úrovně 8,4 %,“ konstatuje ekonomka Komerční banky (KB) Jana Steckerová.
Lidí bez práce je nejméně od května 1997 (zdroj: ČT24)
Neutuchající mzdové tlaky jsou podle analytiků KB jedním z důvodů, proč zřejmě květnové zvýšení úrokových sazeb nebylo v letošním roce ještě tím posledním. „Další by podle naší prognózy mělo přijít v srpnu. Rizikem je však vývoj v zahraničí, který by se mohl odrazit ve slabší globální poptávce a tím i růstu české ekonomiky,“ dodává Steckerová.
Naopak ekonom Pikora s růstem úrokových sazeb letos už nepočítá. „Situace ve světě je moc nebezpečná. Tam se naopak spekuluje o poklesu sazeb,“ dodává.
Práci nemají hlavně ti, kdo ji nechtějí, a senioři, míní agentury
Práci teď, v době rekordně nízké nezaměstnanosti, nemají hlavně lidé, kteří pracovat nechtějí, nebo ti, kteří nemohou pracovat na plný úvazek a někteří senioři. Shodli se na tom experti personálních agentur.
„Jednu skupinu lidí, kteří nepracují ani v době historicky nejnižší nezaměstnanosti, tvoří ti, kteří pracovat nechtějí, protože se jim to s ohledem na pobírané množství sociálních dávek nevyplatí,“ řekla ČTK ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Součková.
Druhou skupinou jsou ti, kteří by pracovat chtěli, mají i dostatečnou kvalifikaci, ale z nějakého důvodu nemohou pracovat na plný úvazek. Důvodem je to, že například pečují o nezletilé dítě nebo o jinou osobu blízkou, třeba staré rodiče, a částečný úvazek nemohou najít.
Poslední skupinu tvoří podle Součkové lidé, kteří už jsou ve vyšším věku. „Lidé nad 55 let, možná spíše nad 60, do důchodu mají ještě daleko, ale již nemají dobrý zdravotní stav nebo dostatečnou kvalifikaci,“ uvedla. Na práci ve výrobě tedy vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nedosáhnou, respektive neprojdou zdravotní prohlídkou, a pro práci v kancelářských oborech jim chybí kvalifikace, ať už jde o cizí jazyky, technologie, nebo expertní znalosti.
Jen čtyři procenta nezaměstnaných tvoří absolventi a mladí, zatímco skoro 40 procent lidé nad 50 let. Velká část z nich bude s nižším nebo středním vzděláním, tedy buď vykonávali manuální či obslužné práce, nebo všeobecně administrativní práce. V případě manuální dělnické práce je věk opravdu problém, řada provozů se lidem nad 50 let věku kvůli fyzické náročnosti práce vyhýbá, upozornila Alžběta Honsová z agentury Randstad.
Problémem může být i „talentová neshoda“
U kvalifikovaných profesí – s výjimkou zdravotnictví, školství a techniky – dávají podle ní zaměstnavatelé přednost lidem do 45 let, protože u nich předpokládají větší flexibilitu, schopnost se rychleji učit a také větší znalost jazyků. Situace se zaměstnáváním lidí nad 50 let se pod tlakem reality mění, ale velmi pomalu, dodala.
Ředitel agentury Hay ČR Ladislav Kučera míní, že hlavním problémem je tzv. talentová neshoda, tedy uchazeči nesplňují požadavky kladené na neobsazená místa. V tomto případě podle něj nejčastěji jde o požadavky směrem k technologiím, které jsou typické pro IT obory nebo pro výrobu a strojírenství, popřípadě požadavky na jazykové znalosti. Dalším problémem může být neochota uchazečů ustoupit alespoň částečně ze svého nastaveného standardu, ať už jde o ‚senioritu‘ pozice, lokalitu zaměstnání, nebo mzdu, poznamenal.