Brusel - Spotřebitelské ceny v eurozóně v červenci zpomalily svůj růst na 2,5 procenta, a to z červnových 2,7 procenta. Aktuální údaje dnes zveřejnil Eurostat. I když ekonomové mírné zpomalení meziroční míry inflace očekávali, konečný výsledek je překvapením, protože růst cen v Německu ukazoval opak.
Za zpomalením růstu spotřebitelských cen stojí podle Howarda Archera ze společnosti IHS Global Insight prudký propad v Itálii, kde inflace zpomalila v červenci na 2,1 procenta z červnových 3,0 procenta: „Vzhledem k tomu, že ceny ropy byly v červenci vyšší než v červnu, musela jádrová inflace (bez cen paliv) zvolnit napříč celou eurozónou. To může být způsobeno časnějšími a většími letními slevami, které v některých zemích mají tlačit spotřebitele k vyšším útratám.“
Do značné míry pak může pomalejší tempo růstu spotřebitelských cen ovlivnit plánovaný růst úrokových sazeb, k němuž měla podle původních očekávání přistoupit Evropská centrální banka do konce letošního roku. V případě, že by se červencový vývoj zopakoval i v dalších měsících, nemuselo by k němu vůbec dojít, protože inflační cíl centrální banky je nastavený na rovných dvou procentech.
Již ve čtvrtek naznačoval zpomalení meziroční míry inflace průzkum sentimentu mezi spotřebiteli a podniky, který se v červenci zhoršil vůbec poprvé od letošního února. Takový vývoj přitom jen potvrzuje předpoklady, že by ECB vůbec nemusela přistoupit k dalšímu růstu úrokových sazeb.
Dle slov Archera bude ECB až do konce letošního roku držet úrokové sazby na současné úrovni 1,50 procenta. V příštím roce je pak bude postupně zvyšovat až na 2,25 procenta. „Další nárůst úrokových sazeb ve 4. čtvrtletí je nicméně stále velmi dobře možný, ale myslíme si, že zpomalení hospodářského růstu v eurozóně a dluhová krize zvyšují pravděpodobnost, že ECB od dalšího utahování měnové politiky nakonec upustí,“ vysvětlil.
