Renault zruší patnáct tisíc pracovních míst a restrukturalizuje továrny

Francouzská automobilka Renault celosvětově zruší patnáct tisíc pracovních míst, z toho 4600 ve Francii, restrukturalizuje továrny a některé možná zruší. Kvůli koronaviru jí klesly tržby, a chce proto v příštích třech letech ušetřit dvě miliardy eur (zhruba 54 miliard korun). Firma uvedla, že zahájila jednání o svém úsporném plánu s odbory, a potvrdila tak dřívější zprávy médií.

Renault sdělil, že restrukturalizační opatření, včetně snížení počtu pracovních míst a převodů pracovní síly uvnitř firmy, které se dotkne necelých deseti procent jeho zaměstnanců, bude stát 1,2 miliardy eur. Společnost zároveň sníží výrobu a soustředí se na ziskovější modely.

Firma chce přehodnotit činnost šesti výroben včetně těch, které produkují součástky. Uvedla také, že některé továrny jako na příklad Flins u Paříže, kde vyrábí elektrovozy Zoe, by mohly přestat vyrábět auta a místo toho se zaměřit na recyklaci.

Záměr učinit z Francie evropskou jedničku ve výrobě „čistých“ vozů v úterý ohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň představil balíček v hodnotě více než osm miliard eur na záchranu domácího automobilového průmyslu. Vyzval také francouzské automobilky, aby vyráběly auta ve své zemi. Stát v Renaultu vlastní 15procentní podíl.

Renault v pátek také uvedl, že srazí náklady snížením počtu subdodavatelů, sníží počet používaných komponent, zmrazí plány na expanzi v Rumunsku a v Maroku a omezí celosvětovou výrobu převodovek.

Renault se chce soustředit na malé dodávky a elektromobily

Společnost plánuje snížit do roku 2024 celosvětovou výrobní kapacitu na 3,3 milionu vozidel ze současných čtyř milionů. Soustředit se chce na výrobu malých dodávek a na elektromobily.

Renault byl stejně jako jeho japonský partner Nissan pod tlakem už předtím, než udeřila pandemie. Za loňský rok vykázal svou první ztrátu po deseti letech. Podobně jako konkurence se nyní snaží vyrovnat pokles příjmů přesměrováním výroby na ekologičtější formy dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 30 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...