Průměrná mzda od roku 2000 vzrostla o více než 150 procent. Ceny méně, a tak kupní síla Čechů roste

7 minut
Události: Kupní síla v Česku se zvětšuje
Zdroj: ČT24

Navzdory tomu, že zboží v obchodech už přes rok zdražuje víc než dvouprocentním tempem, kupní síla Čechů stoupá. Přetrvávající příznivá ekonomická situace totiž nutí stát i firmy lidem přidávat rychleji, než rostou ceny. Od vstupu do nového tisíciletí vzrostla průměrná mzda o víc než 150 procent. Oproti tomu zboží zdražovalo třetinovým tempem.

V roce 2000 se průměrná výplata pohybovala okolo 13 tisíc. V průběhu následujících deseti let se zvedla o 10 tisíc a letos už překonala hranici 34 tisíc korun. Kupní síla obyvatel roste i přesto, že dvě třetiny zaměstnanců zůstávají pod touto hranicí.

Růst mezd od roku 2000
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Přesnějším údajem o příjmech pracujících lidí tak může být takzvaný medián mezd, který je aktuálně 29 127 korun. Medián představuje číslo, kdy polovina hodnot je vyšší než tento údaj, a druhá polovina zase nižší. Má tak vyšší vypovídací hodnotu než prostý průměr.

Za posledních devět let lidé začali vydělávat o 40 procent víc, ceny v obchodech se za stejné období zvýšily o 17 procent. Potraviny od roku 2010 zdražily v průměru o skoro 30 procent. K nejrychleji rostoucím cenám patří alkohol a tabák, které podražily za devět let o necelých 32 procent. Také nárůst cen v restauracích a hotelích se pohybuje kolem 30 procent.

Mzdy v poměru k cenám od roku 2010
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Naopak levněji nyní lidé telefonují, méně peněz také utratí třeba za vybavení bytů. V případě oblečení a obuvi pak zlevnění počítané od roku 2000 už dosáhlo zhruba třetiny, což bezesporu ovlivnil výrazně širší výběr zboží.

Česko si připomíná 30 let svobody. Ekonomiku má dvojnásobnou

Při rozšíření pohledu až k sametové revoluci, kdy v tuzemsku odstartovala změna společenského a politického uspořádání, se tak od listopadu 1989 objem hrubého domácího produktu nominálně zvětšil o zhruba 700 procent.

Zatímco v roce 1990 činil 672 miliard korun, nyní je více než 5,3 bilionu korun. Reálně se po zohlednění cenového vývoje a dalších ukazatelů velikost ekonomiky za posledních třicet let zhruba zdvojnásobila. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a výpočtů analytiků.

Česká ekonomika se za uplynulých 30 let stala standardní tržní ekonomikou a kupní síla lidí vzrostla dvaapůlkrát, na druhou stranu se Česko stále příliš orientuje na zpracovatelský průmysl a počet ekonomicky činných osob zůstal téměř beze změny, upozorňují analytici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...