Protikrizová opatření u podnikatelů nezabodovala

Praha - Vládní protikrizová opatření podnikatele příliš nezajímají. Celkem 71 procent z nich nezná konkrétní obsah protikrizového balíčku, který pro ně kabinet připravil. Negativně hodnotí firmy také dotace ze strukturálních fondů EU, téměř 95 procent z nich považuje způsob čerpání evropských peněz za problematický. Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podnikatelů.

„Překvapilo nás, že tak velké procento podnikatelů se přiznává, že tato opatření neznají,“ podotkl předseda představenstva asociace Břetislav Ošťádal. Problém tkví podle něj v nastavení státní podpory. „Malým a středním podnikům (opatření) mnoho nepomůžou,“ míní. Neznalost protikrizového plánu ukazuje také na problém v komunikaci mezi vládou a podnikateli.

Prázdninová pauza na ministerstvu

Dobře nastartován byl podle Ošťádala projekt ministerstva práce a sociálních věcí „Vzdělávejte se!“. Ten má zabránit masovému propouštění. Firmy mohou nadbytečné zaměstnance nechat pracovat na zkrácený úvazek, stát jim pak ve zbývajícím čase zaplatí vzdělávání a doplatí peníze do úrovně průměrné mzdy. „Projekt se po dvou měsících fungování zadrhl a ministerstvo se dnes chová, jako kdyby hospodářská krize měla také prázdniny,“ míní šéf asociace.

Překvapivě 90 procent podnikatelů zatím nevyužilo další části podpůrného balíčku v podobě možnosti odkladu plateb na sociální a zdravotní pojištění. Podle asociace za to může zejména nedostatečná informovanost firem. Tu způsobila údajně nedostatečná komunikační kampaň ze strany vlády.

Papíry a zase papíry

Negativní hodnocení si od podnikatelů vysloužil také jeden ze stěžejních cílů minulých vlád, kterým je snižování administrativní zátěže. Na 88 procent respondentů nezaznamenalo žádnou změnu. Právě komplikované papírování brání malým a středním firmám také v přístupu k evropským penězům. „Čerpání prostředků z fondů Evropské unie je neúměrná byrokracie, kterou jsme si, bohužel, zavedli,“ zdůraznil Ošťádal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
12:53Aktualizovánopřed 49 mminutami

VideoUžší obchodní spolupráce Kanady s EU dává smysl, shodli se Nerudová a Staněk

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Volkswagen plánuje propustit desítky tisíc lidí a zrušit až čtyři továrny

Vedení automobilky Volkswagen upřesňuje radikální úsporné plány. Hodlá zrušit desítky tisíc pracovních míst a ukončit výrobu až ve čtyřech německých továrnách. V historii firmy nemají tyto plány obdoby.
před 11 hhodinami

Meta se v USA dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř sedmnáct miliard dolarů za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA ji vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala to před veřejností. Firma se stala rovněž terčem obvinění z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto rozpočtové novely

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Krapinec odstoupil z čela Českých drah

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec ve středu odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová, informoval po jednání dozorčí rady společnosti její místopředseda Dan Ťok. Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918.
včeraAktualizovánovčera v 16:09

Odbory veřejné sféry souhlasí s vládním návrhem na změnu platových tabulek

Odbory veřejné sféry podpořily vládní návrh na změnu platových tabulek. Po jejich přenastavení pak chtějí s kabinetem ještě vyjednávat o přidání pro příští rok. Po jednání předáků svazů veřejného sektoru to sdělili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Spolu s nejnižším výdělkem by se pak částky pravidelně valorizovaly.
včera v 14:20

Světová ekonomika si s šokem kvůli Íránu poradila lépe, než se čekalo, míní šéfka MMF

Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo, sdělila v úterý novinářům výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů a zastaveným procesem dezinflace, tedy zpomalování růstu cen.
včera v 10:25

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.