Pražská burza se vrátila na nejsilnější úroveň od března. Pomohly jí akcie bank

Pražská burza se po čtvrtečním oslabení vrátila v pátek na nejsilnější úroveň od březnového začátku epidemie nemoci covid-19 v Česku. Index PX stoupl o 0,33 procenta na 968,32 bodu. K růstu mu pomohly hlavně posilující akcie Komerční banky a bankovní skupiny Erste. Ve Spojených státech stouply indexy Nasdaq a S&P 500 na nové rekordy.

Index pražské burzy se už ve středu dostal na nejvyšší úroveň od 5. března, tedy doby těsně po začátku epidemie koronaviru, ale ještě před vyhlášením jarního nouzového stavu. V pátek pak burza maximum od 5. března ještě mírně vylepšila.

Posílení dosáhla burza navzdory tomu, že většina hlavních emisí oslabila, či stagnovala. Mezi posilujícími ale byly akcie bank, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Největší objem obchodů a zároveň druhé nejvýraznější posílení z hlavních emisí zaznamenaly akcie Komerční banky, které zdražily o 1,73 procenta na 588 korun. Zpevnily také cenné papíry Erste, které si připsaly 1,62 procenta na 653 korun.

Největšího růstu dosáhly cenné papíry tabákové společnosti Philip Morris ČR, a to o 1,93 procenta na 14 820 korun. Naopak největší propad postihl akcie výrobce lihovin Stock, které zlevnily o 1,18 procenta na 67,20 koruny.

Většina předních akciových indexů v Evropě v pátek mírně vzrostla. Německý DAX přidal 0,37 procenta, francouzský CAC 40 pak 0,56 procenta a celoevropský STOXX 600 vzrostl o 0,41 procenta. Britský FTSE 100 stagnoval. 

Indexy na nových rekordech

Akcie ve Spojených státech zakončily zkrácený týden růstem. Akciovému trhu pomáhala naděje na ekonomické oživení v příštím roce díky zprávám o vakcíně proti koronaviru, které převážily nad údaji o rostoucím počtu nakažených. 

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, v pátek stoupl o 0,13 procenta a uzavřel na 29 910,37 bodu. Širší index S&P 500 se zvýšil o 0,24 procenta na 3638,35 bodu, zatímco index technologického trhu Nasdaq vzrostl o 0,92 procenta 12 205,85 bodu. Pro oba tyto indexy šlo o nová maxima, uvedl server byznysového listu The Wall Street Journal. 

Za celý týden přidal S&P 500 2,27 procenta, Dow Jones 2,21 a Nasdaq 2,96 procenta, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...