Pojišťovnám v Česku začíná pomáhat umělá inteligence. Tam, kde lidé už nestačí

Pojišťovnám v Česku začíná pomáhat umělá inteligence. V následujících třech letech plánuje 75 procent pojistitelů využít ve velké míře umělou inteligenci k automatizaci úkolů, vyplývá ze studie společnosti Accenture. Na zpracovávání stále většího množství dat už totiž referenti nestačí.

Umělá inteligence (AI) může pomoci při určení výše pojistného, tarifikaci produktů nebo urychlení postupů po vzniklé škodě. „Význam má zejména u činností, které mají jasná pravidla a lze je standardizovat, například schvalování pojistných smluv či likvidace pojistných událostí,“ uvedla mluvčí České asociace pojišťoven Monika Bártlová.

Podle Evy Svobodové z pojišťovny UNIQA je AI schopna vyhodnotit, jaký článek či okamžik z těchto standardních procesů vybočuje, a dávat takové jevy na stranu pro „lidské“ expertní zpracování.

„Tím, že je robotizace využívána v oblastech jednoduché a rutinní činnosti, šetří kapacitu našich odborníků, kteří se tak mohou věnovat činnostem, které mají pro klienty větší přidanou hodnotu,“ upozornila Ivana Buriánková z České pojišťovny. Ta využívá například platformu, která v call centru pomáhá s přepisy hovorů do textu, umožňuje tak efektivní a rychlou orientaci v datech a jejich analýzu.

V analýze takzvaných big dat je podle Svobodové velký prostor pro zapojení AI hlavně při zpracování velkých objemů dat o klientech, autech a škodách za dlouhá časová období. Analýzou těchto dat se zjišťují parametry, které ovlivňují cenu pojistného.

Připraven pracovat s umělou inteligencí je jen každý čtvrtý zaměstnanec

„Například ani ve zdánlivě triviálním produktu povinného ručení nebudou mít zákazníci stejného věku se stejným autem už dnes identickou sazbu, protože do tarifikace zapojuje UNIQA okolo 20 různých parametrů s vlivem na cenu,“ vysvětlila Svobodová. Současně tím naráží na limity využití AI, protože některé produkty nelze příliš zjednodušit a vyžadují individuální obsluhu klienta.

Podle oslovených pojišťoven AI pomáhá také k odhalování pojistných podvodů. Jakým způsobem, však většinou nechtějí prozrazovat. Obecně jde o algoritmy, které v datech odhalují podezřelé vzorce a upozorňují na to, že je něco v nepořádku.

Vlastimil Divoký z ERV evropské pojišťovny míní, že limity AI v pojišťovnictví jsou neomezené za předpokladu, že vždy na začátku bude mít pojišťovna dostatečně kvalitní odborníky, kteří nastaví správná základní východiska a procesy a budou umět číst v datech.

Podle nedávné studie společnosti Accenture tvrdí 52 procent dotázaných top manažerů v pojišťovnictví, že spolupráce jejich zaměstnanců s inteligentními technologiemi je důležitá k dosažení strategických cílů. Současně ale čtvrtina z nich uvedla, že pouze jeden ze čtyř jejich zaměstnanců je připraven s inteligentními technologiemi pracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 31 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...