Až přestane Česká národní banka oslabovat českou měnu na 27 korunách za euro, předpokládá se zpevnění kurzu. Pro české vývozce by to ale podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nebyl největší problém. Za hlavní riziko označuje fluktuaci kurzu měny kvůli spekulantům. Pro exportéry pak bude další výzvou i odchod Velké Británie z EU. Česko chce podle ministra „velvet brexit“, tedy sametový rozvod s Británií.
„To nejhorší, co by se mohlo stát, že by koruna prudce zpevnila a pak by se vracela zpátky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Intervence České národní banky proti posílení koruny podle něho ekonomice spíše pomohly.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Slabší měna je přitom výhodnější pro export. Dosud banku ale intervence stály zhruba 900 miliard korun a s blížícím se koncem závazku může tato suma kvůli spekulantům výrazně růst. Jen za leden někteří odhadují čtyřsetmiliardové intervence.
Bankovní rada centrální banky letos počátkem února zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Guvernér ČNB Jiří Rusnok v pondělí upřesnil, že banka bude provádět devizové intervence nejméně do konce prvního čtvrtletí.
Pro exportéry bude další vývoj vůči euru důležitý. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské unie loni dál mírně rostla, mířilo tam 83,6 procenta tuzemského vývozu. Hlavním obchodním partnerem je Německo s podílem 32 procent.
„Naším cílem je také podpora českých podniků při průniku na mimoevropské trhy a věřím, že čilá ekonomická diplomacie v blízkém horizontu napomůže k lepší obchodní bilanci například s asijskými zeměmi, Jižní i Severní Amerikou nebo se zeměmi Společenství nezávislých států,“ podotýká ministr.
Za jak dlouho bude dohoda s Británií?
V budoucnu ale zahraniční obchod ovlivní i vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Podle ministra Mládka bude právě brexit největší výzvou pro tuzemské exportéry, Českou republiku i EU. „Dopad této události je zatím v českém veřejném prostoru nedoceňován,“ řekl ministr. Británie je přitom čtvrtým největším exportním trhem, na kterém Česko dosahuje velkého obchodního přebytku.
Británie bude součástí jednotného evropského trhu minimálně do 1. dubna 2019. Špatná zpráva podle Mládka je, že se neví, co bude potom a teprve nyní se začínají objevovat náznaky, jak by to mohlo vypadat.
„Objevují se náznaky, že bude snaha podepsat DCFTA (Prohloubenou souhrnnou dohodu o volném obchodu), něco podobného co podepisovala EU s Ukrajinou, Moldávií, Gruzií či Kanadou,“ uvedl ministr. V případě Kanady ale trvalo vypracování dohody sedm let.
