České firmy loni vyvezly zboží za rekordní čtyři biliony korun

Export tuzemských firem dosáhl loni rekordních 3,97 bilionu korun, což je meziročně o 2,3 procenta více. Dovoz se naopak snížil o 0,2 procenta. Pokud jde o bilanci zahraničního obchodu, ta skončila loni přebytkem 183,9 miliardy korun, což meziročně představuje o 52,9 miliardy korun víc. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské unie loni dál mírně rostla, mířilo tam 83,6 procenta tuzemského vývozu.

Hlavním obchodním partnerem zůstalo Německo s podílem 32 procent na celkovém vývozu. Hodnota exportu tam dosáhla 1,29 bilionu korun.

Export do Německa navíc dál roste, loni stoupl o tři procenta. Směrem do Rakouska se vývoz zvýšil o 6,4 procenta a do Francie se vyvezlo o 3,9 procenta zboží víc. Naopak vývoz do Ruska klesl o zhruba pět procent a na Slovensko o 4,2 procenta. Na Slovensko se vyvezlo zboží za 333 miliard korun.

  • 20163,973 bilionu korun
    20153,889 bilionu korun
    20143,629 bilionu korun
    20133,175 bilionu korun
    20123,073 bilionu korun

Podle Hospodářské komory je ale orientace na země EU hlavním problémem tuzemského exportu. „Je pravda, že čeští dodavatelé jsou stále úspěšnější v EU i díky kvalitě a ceně. Uvidíme, jaký vliv bude mít v budoucnu narovnání kurzu eura. Export totiž může ztratit nejen na kurzovém rozdílu, ale i na objemu v jednotkách, protože s narovnáním kurzu se české výrobky pro zahraniční odběratele zdraží,“ dodala analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. 

„Rekordnímu výsledku exportu kromě faktorů jako je schopnost našich firem udržet si pozice na zahraničních trzích částečně nahrává na jedné straně uměle oslabená koruna a na straně druhé i proaktivní politika vlády v oblasti ekonomické diplomacie,“ míní analytik Svazu průmyslu Václav Franče.

Rekordní bezmála čtyřmiliardový export byl dosažen v přeshraničním pojetí zahraničního obchodu, které vypovídá o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda se uskuteční obchod mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu.

Přebytek české obchodní bilance

Naproti tomu národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky a vychází z něj bilance zahraničního obchodu. Sleduje skutečný obchod mezi českými a zahraničními subjekty.

V národním pojetí tak byl růst exportu mírnější, a to o 1,4 procenta. Na druhé straně dovoz zaznamenal stejný propad o 0,2 procenta. I když v samotném prosinci vykázal zahraniční obchod pětimiliardový schodek, celoroční bilance dosáhla přebytku s tím, že se zvýšil o více než padesát miliard na 183,9 miliardy korun.

  • 2016: 183,856 miliardy korun
  • 2015: 130,977 miliardy korun
  • 2014: 146,008 miliardy korun
  • 2013: 106,518 miliardy korun
  • 2012: 64,412 miliardy korun
  • 2011: 11,977 miliardy korun
  • 2010: -20,579 miliardy korun
  • 200931,067 miliardy korun
  • 2008-44,332 miliardy korun
  • 2007-21,241 miliardy korun

„I přes horší výsledek bilance zahraničního obchodu v prosinci dosáhla obchodní bilance za celý rok 2016 rekordního přebytku. Stojí za ním velmi dobrá poptávka po autech v zemích eurozóny. Na tu dokázaly reagovat domácí výrobci aut i dílů. Výraznou podporu navíc přinesly velmi nízké ceny komodit,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Přebytek zahraničního obchodu by se měl podle něj v letošním roce mírně snížit. Hlavní brzdou budou rostoucí ceny komodit, které zvyšují cenu dovozů a importy tak nafukují. Dovozy bude zvyšovat i obnovující se investiční aktivita a zvedající se domácí spotřeba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 8 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...