Centrální banka v prosinci posílila intervence. Za slabou korunu dala 88 miliard

Nahrávám video
V prosinci ČNB intervenovala výrazně víc než v listopadu. Leden by ale mohl být rekordní
Zdroj: ČT24

Česká národní banka v prosinci pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 88 miliard korun. Je to výrazně větší objem než v listopadu, kdy centrální banka za intervence utratila asi 14 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila.

Za celý rok 2016 tak ČNB v rámci intervencí skoupila eura za zhruba 450 miliard korun. Je to dosud nejvyšší roční výsledek. V roce 2013, kdy se začalo s oslabováním koruny, to bylo zhruba 200 miliard, následující rok se bez zásahu centrální banky obešel a v roce 2015 to bylo zhruba 250 miliard korun. Česká národní banka tak nakoupila od zahájení intervencí eura za 900 miliard korun.

Prosincový výsledek předčil očekávání analytiků, kteří v lednu odhadovali, že ČNB dala za udržení české měny na 27 korunách za euro zhruba půl až jednu miliardu eur, tedy maximálně 27 miliard korun.

Devizové intervence ČNB v roce 2016
Zdroj: ČTK/ČNB

„Prosincové odhady intervencí jsou však vždy méně přesné díky velké volatilitě v celkové likviditě bankovního sektoru ke konci roku,“ míní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala byl i tak tlak spekulantů na korunu v posledním měsíci překvapivě vysoký. „Koruna se přitom v první polovině prosince obchodovala nad úrovní kurzového závazku kvůli efektům zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. ČNB tak musela bránit závazek až v druhé půlce měsíce. S ještě větší vervou se investoři pustili do nákupů koruny v lednu,“ dodal Dřímal.

Leden byl v intervencích podle odhadů masivní

V pondělí zveřejnil svůj odhad za leden ekonom Generali Investments Radomír Jáč, podle kterého v lednu centrální banka vydala přes čtyři sta miliard korun. Jeden měsíc intervencí by tak byl na podobné úrovni jako celý loňský rok.

Podle odhadu Seidlera byly lednové intervence vysoké, ale odhaduje menší sumu – 380 miliard korun. „Nabraly na intenzitě díky zrychlující inflaci a spekulacím na blížící se konec kurzového závazku,“ uvedl.

„Silný příliv spekulativního kapitálu začíná přinášet otázku, do jaké míry bude moci koruna po ukončení závazku posílit z důvodu chybějící protistrany. Tohoto rizika si začínají být vědomi i zahraniční hráči, proto růst spekulativních pozic v závěru ledna zpomalil a někteří hráči je patrně začali již uzavírat,“ dodal Seidler.

O skutečné výši lednových intervencí bude centrální banka informovat 7. března.

Nahrávám video
Bureš: I sílící spekulativní příliv peněz ze zahraničí hraje spíš ve prospěch rychlejšího exitu
Zdroj: ČT24

Konec intervencí pak ČNB plánuje ve druhém čtvrtletí letošního roku. Kurz koruny by pak podle odhadů mohl postupně začít posilovat a právě s tím počítají spekulanti, kteří si pořizují českou měnu ve velkém. Podle analytiků už nakoupili koruny za téměř třičtvrtě bilionu.

„Sázky na silnou korunu jsou v tuto chvíli příliš silné, že až dvojnásobně překonávají roční přebytek českého zahraničního obchodu. Tím pádem nemusí být pro veškeré sázkaře na silnější korunu úplně jednoduché tyto své pozice zavřít, pokud budou chtít odejít narychlo a hned,“ přiblížil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Bankovní rada minulý týden zopakovala, že pravděpodobný termín ukončení intervencí bude v polovině letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...