Centrální banka v prosinci posílila intervence. Za slabou korunu dala 88 miliard

Nahrávám video

Česká národní banka v prosinci pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 88 miliard korun. Je to výrazně větší objem než v listopadu, kdy centrální banka za intervence utratila asi 14 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila.

Za celý rok 2016 tak ČNB v rámci intervencí skoupila eura za zhruba 450 miliard korun. Je to dosud nejvyšší roční výsledek. V roce 2013, kdy se začalo s oslabováním koruny, to bylo zhruba 200 miliard, následující rok se bez zásahu centrální banky obešel a v roce 2015 to bylo zhruba 250 miliard korun. Česká národní banka tak nakoupila od zahájení intervencí eura za 900 miliard korun.

Prosincový výsledek předčil očekávání analytiků, kteří v lednu odhadovali, že ČNB dala za udržení české měny na 27 korunách za euro zhruba půl až jednu miliardu eur, tedy maximálně 27 miliard korun.

Devizové intervence ČNB v roce 2016
Zdroj: ČTK/ČNB

„Prosincové odhady intervencí jsou však vždy méně přesné díky velké volatilitě v celkové likviditě bankovního sektoru ke konci roku,“ míní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala byl i tak tlak spekulantů na korunu v posledním měsíci překvapivě vysoký. „Koruna se přitom v první polovině prosince obchodovala nad úrovní kurzového závazku kvůli efektům zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. ČNB tak musela bránit závazek až v druhé půlce měsíce. S ještě větší vervou se investoři pustili do nákupů koruny v lednu,“ dodal Dřímal.

Leden byl v intervencích podle odhadů masivní

V pondělí zveřejnil svůj odhad za leden ekonom Generali Investments Radomír Jáč, podle kterého v lednu centrální banka vydala přes čtyři sta miliard korun. Jeden měsíc intervencí by tak byl na podobné úrovni jako celý loňský rok.

Podle odhadu Seidlera byly lednové intervence vysoké, ale odhaduje menší sumu – 380 miliard korun. „Nabraly na intenzitě díky zrychlující inflaci a spekulacím na blížící se konec kurzového závazku,“ uvedl.

„Silný příliv spekulativního kapitálu začíná přinášet otázku, do jaké míry bude moci koruna po ukončení závazku posílit z důvodu chybějící protistrany. Tohoto rizika si začínají být vědomi i zahraniční hráči, proto růst spekulativních pozic v závěru ledna zpomalil a někteří hráči je patrně začali již uzavírat,“ dodal Seidler.

O skutečné výši lednových intervencí bude centrální banka informovat 7. března.

Nahrávám video

Konec intervencí pak ČNB plánuje ve druhém čtvrtletí letošního roku. Kurz koruny by pak podle odhadů mohl postupně začít posilovat a právě s tím počítají spekulanti, kteří si pořizují českou měnu ve velkém. Podle analytiků už nakoupili koruny za téměř třičtvrtě bilionu.

„Sázky na silnou korunu jsou v tuto chvíli příliš silné, že až dvojnásobně překonávají roční přebytek českého zahraničního obchodu. Tím pádem nemusí být pro veškeré sázkaře na silnější korunu úplně jednoduché tyto své pozice zavřít, pokud budou chtít odejít narychlo a hned,“ přiblížil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Bankovní rada minulý týden zopakovala, že pravděpodobný termín ukončení intervencí bude v polovině letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 4 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...