Příznivá hospodářská situace, kdy se loni dařilo české i globální ekonomice, by měla podle ministerstva financí pokračovat také letos a v příštím roce. A to výrazněji, než se dosud očekávalo. Resort nyní předpokládá letošní růst hrubého domácího produktu ve výši 3,6 procenta (dříve 3,4). Pro příští rok pak optimismus stoupl ještě více: z 2,6 procenta na 3,3. Loni stoupl výkon českého hospodářství o 4,6 procenta.
Českou ekonomiku potáhne v těchto dvou letech hlavně domácí poptávka v čele s útratami domácností a investiční aktivitou firem a vládních institucí, předpokládá nejnovější prognóza.
Spotřebu domácností podpoří zejména růst mezd díky velmi nízké míře nezaměstnanosti, vysokému počtu volných pracovních míst a klesající míře úspor.
- Ukazatel 2018 2019
- HDP 3,6 3,3
- Prům. míra inflace 2,1 1,9
- Směnný kurz CZK/EUR 25,1 24,7
- HDP eurozóny 2,3 1,8
- Zdroj: prognóza Ministerstva financí ČR z dubna 2018
Strážci české státní kasy zároveň předpokládají, že investicím pomohou prostředky evropských strukturálních a investičních fondů. Stav na trhu práce pak bude stimulovat soukromý sektor k technologickým inovacím. Neutrálně by na dynamiku hospodářského růstu mělo působit saldo zahraničního obchodu.
Jaká rizika jsou ve hře
Prognóza si všímá i toho, že eurozóna – jejíž státy jsou hlavními obchodními partnery Česka – dosahuje v mnoha ukazatelích historicky rekordních hodnot či alespoň mnohaletých maxim. Naopak nepříznivě by růst zahraniční poptávky ovlivnily tendence k nárůstu protekcionismu či podoba budoucího uspořádání vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií v oblasti volného pohybu zboží a služeb. Negativní riziko rovněž představuje případná eskalace problémů italského bankovního sektoru nebo geopolitické faktory.
Pokud jde o domácí rizika, tím nejvýznamnějším je podle materiálu nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací, kdy v krátkodobém horizontu nerovnováhy na trhu práce vytvářejí silný tlak na růst mezd.
V případě investic je klíčové, zda se podaří obnovit investiční cyklus spojený s programovým obdobím Evropské unie pro roky 2014–2020. V neposlední řadě pak nezanedbatelné riziko představuje také pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí.
„Publikovaný makroekonomický výhled vypadá ve všech podstatných ohledech realisticky pro letošní rok, z hlediska roku 2019 se ale odchýlil od obvyklé praxe. Odhadovaným růstem v roce 2019 se ministerstvo dostalo nad horní konec spektra tržních odhadů. Prognózu ministerstva tak sice nelze hodnotit jako úplně nerealistickou, postrádá ale obvyklý konzervativní přístup,“ uvedl pro agenturu ČTK hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.
Rovněž podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy je ministerstvo překvapivě optimistické, uvedla agentura.
