Trump spustil cla na Čínu. Evropa se zatím obchodní válce s USA vyhnula

Americký prezident Donald Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží. Cla by se podle něj mohla týkat importu v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Úřad obchodního zmocněnce USA by měl během 15 dnů zveřejnit seznam čínských produktů, na které by se mohla nová cla vztahovat. Americké ministerstvo financí bude mít navíc za úkol navrhnout opatření, která by omezila čínské investice ve Spojených státech. Čína již varovala, že podnikne „veškerá potřebná opatření“ na svou obranu. Americké akciové indexy začaly po podpisu klesat v obavách z dopadu na celosvětový obchod.

Jakmile úřad obchodního zmocněnce seznam produktů zveřejní, započne 60denní konzultační období. To podle agentury Reuters poskytne zástupcům podnikatelského sektoru i zákonodárcům příležitost ke zmírnění navrhovaných opatření. Čína navíc získá dostatek času na reakci, což snižuje nebezpečí, že Peking okamžitě přikročí k tvrdým odvetným opatřením.

Úřad obchodního zmocněnce již identifikoval zhruba 1300 produktů, na které by se mohla cla vztahovat. Hodnota dovozu těchto čínských produktů do USA činí zhruba 48 miliard dolarů, píše agentura AP. „Nacházíme se uprostřed velmi rozsáhlých jednání,“ uvedl Trump při podpisu dekretu. „Uvidíme, kam nás to dovede,“ dodal. Washington se kvůli údajnému porušování práv v oblasti duševního vlastnictví Čínou hodlá obrátit rovněž na Světovou obchodní organizaci (WTO).

Index Dow Jones klesl o 2,93 procenta a uzavřel na 23 957, 89 bodu. Index Standard & Poor's 500 oslabil o 2,52 procenta na 2643,69 bodu. Index technologického trhu Nasdaq odepsal 2,43 procenta na 7166,68 bodu. 

Ochrana technologií je klíčová

Čtvrtečnímu kroku předcházelo vyšetřování čínských obchodních praktik, které Trump nařídil loni v srpnu. Podle Bílého domu vyšetřování odhalilo nekalé praktiky, které tlačí americké investory k poskytování důležitých technologií čínským podnikům. Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer upozornil, že ochrana technologii je klíčová pro ekonomickou budoucnost Spojených států.

Až 45 obchodních svazů zastupujících největší společnosti ve Spojených státech již dříve prezidenta požádalo, aby tato cla neuvaloval. Varovali, že to bude mimořádně škodlivé pro americkou ekonomiku a spotřebitele, protože případná cla zvýší ceny spotřebního zboží, zničí pracovní místa a stáhnou dolů finanční trhy.

Čínský premiér Li Kche-čchiang již v úterý uvedl, že případná obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy nebude mít žádného vítěze. Čína podle něj tuto obchodní válku nechce a doufá, že se podaří spory urovnat

Evropská unie bude spolu s několika dalšími zeměmi prozatím osvobozena od nových cel na dovoz oceli a hliníku do USA. Oznámil to americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Dočasné opatření se týká obchodních partnerů, kteří nyní jednají o získání výjimky z nových cel. Unie se tak na poslední chvíli vyhnula začátku vzájemné obchodní války. Lighthizer již ve středu upozornil, že USA rozhodnou o výjimkách z nových cel do konce dubna.

Dočasné osvobození od cel se podle agentury DPA kromě Evropské unie týká rovněž Argentiny, Brazílie, Austrálie a Jižní Koreje.

Americký prezident Donald Trump před 14 dny podepsal zavedení cla na dovoz ocele (ve výši 25 procent) a hliníku (10 procent) do Spojených států. Opatření měla vstoupit v platnost za 15 dnů, tedy zítra.  

Dopadnout mohla i na české firmy. České ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden uvedlo, že nová americká cla by postihla vývoz českých firem za zhruba 200 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun) ročně.

Proti rozhodnutí se vzedmul  odpor mnoha zemí, firem, politiků i ekonomů. Upozorňovali na chystaná odvetná opatření i riziko následné spirály: akce – reakce – akce ústící do obchodních válek.

Výjimku Američané hned od počátku přiznali jen Kanadě a Mexiku. Evropská unie následně zahájila mnohostranná jednání, aby se novým clům také vyhnula. 

Americké oznámení je v souladu s tím, co EU očekávala a o čem zástupce členských zemí ráno jako o výsledku svých jednání za oceánem informovala komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová, řekl v Bruselu novinářům dobře informovaný představitel EU.

O clech má jednat také summit zemí Evropské unie v Bruselu, který ve čtvrtek začal.

Unie již dříve oznámila, že v případě zavedení cel je připravena reagovat odvetnými opatřeními.

Dopadla by na vybrané americké ocelářské a zemědělské produkty i na další výrobky, například bourbon, arašídové máslo či pomerančový džus. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker například uvedl, že by se dotkla rovněž motocyklů Harley-Davidson nebo džínsů Levi's.

Dovoz ocele do USA
Zdroj: ČT24

Trump v projevu před dvěma týdny prohlásil, že USA byly roky, ba desetiletí, vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám. „Je to útok na náš stát, ocel je ocel, když není ocel, není země,“ řekl prezident.

„Zavedením cel na hliník a ocel chráním americkou národní bezpečnost,“ prohlásil a dodal, že „ve spolupráci se spřátelenými státy musíme projevit pružnost“.

Vyjmutí Kanady a Mexika se očekávalo, neboť USA s nimi nyní vyjednávají nové znění Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 7 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 11 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 20 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...