Americký prezident Donald Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží. Cla by se podle něj mohla týkat importu v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Úřad obchodního zmocněnce USA by měl během 15 dnů zveřejnit seznam čínských produktů, na které by se mohla nová cla vztahovat. Americké ministerstvo financí bude mít navíc za úkol navrhnout opatření, která by omezila čínské investice ve Spojených státech. Čína již varovala, že podnikne „veškerá potřebná opatření“ na svou obranu. Americké akciové indexy začaly po podpisu klesat v obavách z dopadu na celosvětový obchod.
Trump spustil cla na Čínu. Evropa se zatím obchodní válce s USA vyhnula
Jakmile úřad obchodního zmocněnce seznam produktů zveřejní, započne 60denní konzultační období. To podle agentury Reuters poskytne zástupcům podnikatelského sektoru i zákonodárcům příležitost ke zmírnění navrhovaných opatření. Čína navíc získá dostatek času na reakci, což snižuje nebezpečí, že Peking okamžitě přikročí k tvrdým odvetným opatřením.
Úřad obchodního zmocněnce již identifikoval zhruba 1300 produktů, na které by se mohla cla vztahovat. Hodnota dovozu těchto čínských produktů do USA činí zhruba 48 miliard dolarů, píše agentura AP. „Nacházíme se uprostřed velmi rozsáhlých jednání,“ uvedl Trump při podpisu dekretu. „Uvidíme, kam nás to dovede,“ dodal. Washington se kvůli údajnému porušování práv v oblasti duševního vlastnictví Čínou hodlá obrátit rovněž na Světovou obchodní organizaci (WTO).
Index Dow Jones klesl o 2,93 procenta a uzavřel na 23 957, 89 bodu. Index Standard & Poor's 500 oslabil o 2,52 procenta na 2643,69 bodu. Index technologického trhu Nasdaq odepsal 2,43 procenta na 7166,68 bodu.
Ochrana technologií je klíčová
Čtvrtečnímu kroku předcházelo vyšetřování čínských obchodních praktik, které Trump nařídil loni v srpnu. Podle Bílého domu vyšetřování odhalilo nekalé praktiky, které tlačí americké investory k poskytování důležitých technologií čínským podnikům. Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer upozornil, že ochrana technologii je klíčová pro ekonomickou budoucnost Spojených států.
Až 45 obchodních svazů zastupujících největší společnosti ve Spojených státech již dříve prezidenta požádalo, aby tato cla neuvaloval. Varovali, že to bude mimořádně škodlivé pro americkou ekonomiku a spotřebitele, protože případná cla zvýší ceny spotřebního zboží, zničí pracovní místa a stáhnou dolů finanční trhy.
Čínský premiér Li Kche-čchiang již v úterý uvedl, že případná obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy nebude mít žádného vítěze. Čína podle něj tuto obchodní válku nechce a doufá, že se podaří spory urovnat
Evropská unie bude spolu s několika dalšími zeměmi prozatím osvobozena od nových cel na dovoz oceli a hliníku do USA. Oznámil to americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Dočasné opatření se týká obchodních partnerů, kteří nyní jednají o získání výjimky z nových cel. Unie se tak na poslední chvíli vyhnula začátku vzájemné obchodní války. Lighthizer již ve středu upozornil, že USA rozhodnou o výjimkách z nových cel do konce dubna.
Dočasné osvobození od cel se podle agentury DPA kromě Evropské unie týká rovněž Argentiny, Brazílie, Austrálie a Jižní Koreje.
Americký prezident Donald Trump před 14 dny podepsal zavedení cla na dovoz ocele (ve výši 25 procent) a hliníku (10 procent) do Spojených států. Opatření měla vstoupit v platnost za 15 dnů, tedy zítra.
Dopadnout mohla i na české firmy. České ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden uvedlo, že nová americká cla by postihla vývoz českých firem za zhruba 200 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun) ročně.
Proti rozhodnutí se vzedmul odpor mnoha zemí, firem, politiků i ekonomů. Upozorňovali na chystaná odvetná opatření i riziko následné spirály: akce – reakce – akce ústící do obchodních válek.
Výjimku Američané hned od počátku přiznali jen Kanadě a Mexiku. Evropská unie následně zahájila mnohostranná jednání, aby se novým clům také vyhnula.
Americké oznámení je v souladu s tím, co EU očekávala a o čem zástupce členských zemí ráno jako o výsledku svých jednání za oceánem informovala komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová, řekl v Bruselu novinářům dobře informovaný představitel EU.
O clech má jednat také summit zemí Evropské unie v Bruselu, který ve čtvrtek začal.
Unie již dříve oznámila, že v případě zavedení cel je připravena reagovat odvetnými opatřeními.
Dopadla by na vybrané americké ocelářské a zemědělské produkty i na další výrobky, například bourbon, arašídové máslo či pomerančový džus. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker například uvedl, že by se dotkla rovněž motocyklů Harley-Davidson nebo džínsů Levi's.
Trump v projevu před dvěma týdny prohlásil, že USA byly roky, ba desetiletí, vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám. „Je to útok na náš stát, ocel je ocel, když není ocel, není země,“ řekl prezident.
„Zavedením cel na hliník a ocel chráním americkou národní bezpečnost,“ prohlásil a dodal, že „ve spolupráci se spřátelenými státy musíme projevit pružnost“.
Vyjmutí Kanady a Mexika se očekávalo, neboť USA s nimi nyní vyjednávají nové znění Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA).