Trump spustil cla na Čínu. Evropa se zatím obchodní válce s USA vyhnula

Americký prezident Donald Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží. Cla by se podle něj mohla týkat importu v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Úřad obchodního zmocněnce USA by měl během 15 dnů zveřejnit seznam čínských produktů, na které by se mohla nová cla vztahovat. Americké ministerstvo financí bude mít navíc za úkol navrhnout opatření, která by omezila čínské investice ve Spojených státech. Čína již varovala, že podnikne „veškerá potřebná opatření“ na svou obranu. Americké akciové indexy začaly po podpisu klesat v obavách z dopadu na celosvětový obchod.

Jakmile úřad obchodního zmocněnce seznam produktů zveřejní, započne 60denní konzultační období. To podle agentury Reuters poskytne zástupcům podnikatelského sektoru i zákonodárcům příležitost ke zmírnění navrhovaných opatření. Čína navíc získá dostatek času na reakci, což snižuje nebezpečí, že Peking okamžitě přikročí k tvrdým odvetným opatřením.

Úřad obchodního zmocněnce již identifikoval zhruba 1300 produktů, na které by se mohla cla vztahovat. Hodnota dovozu těchto čínských produktů do USA činí zhruba 48 miliard dolarů, píše agentura AP. „Nacházíme se uprostřed velmi rozsáhlých jednání,“ uvedl Trump při podpisu dekretu. „Uvidíme, kam nás to dovede,“ dodal. Washington se kvůli údajnému porušování práv v oblasti duševního vlastnictví Čínou hodlá obrátit rovněž na Světovou obchodní organizaci (WTO).

Index Dow Jones klesl o 2,93 procenta a uzavřel na 23 957, 89 bodu. Index Standard & Poor's 500 oslabil o 2,52 procenta na 2643,69 bodu. Index technologického trhu Nasdaq odepsal 2,43 procenta na 7166,68 bodu. 

Ochrana technologií je klíčová

Čtvrtečnímu kroku předcházelo vyšetřování čínských obchodních praktik, které Trump nařídil loni v srpnu. Podle Bílého domu vyšetřování odhalilo nekalé praktiky, které tlačí americké investory k poskytování důležitých technologií čínským podnikům. Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer upozornil, že ochrana technologii je klíčová pro ekonomickou budoucnost Spojených států.

Až 45 obchodních svazů zastupujících největší společnosti ve Spojených státech již dříve prezidenta požádalo, aby tato cla neuvaloval. Varovali, že to bude mimořádně škodlivé pro americkou ekonomiku a spotřebitele, protože případná cla zvýší ceny spotřebního zboží, zničí pracovní místa a stáhnou dolů finanční trhy.

Čínský premiér Li Kche-čchiang již v úterý uvedl, že případná obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy nebude mít žádného vítěze. Čína podle něj tuto obchodní válku nechce a doufá, že se podaří spory urovnat

Evropská unie bude spolu s několika dalšími zeměmi prozatím osvobozena od nových cel na dovoz oceli a hliníku do USA. Oznámil to americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Dočasné opatření se týká obchodních partnerů, kteří nyní jednají o získání výjimky z nových cel. Unie se tak na poslední chvíli vyhnula začátku vzájemné obchodní války. Lighthizer již ve středu upozornil, že USA rozhodnou o výjimkách z nových cel do konce dubna.

Dočasné osvobození od cel se podle agentury DPA kromě Evropské unie týká rovněž Argentiny, Brazílie, Austrálie a Jižní Koreje.

Americký prezident Donald Trump před 14 dny podepsal zavedení cla na dovoz ocele (ve výši 25 procent) a hliníku (10 procent) do Spojených států. Opatření měla vstoupit v platnost za 15 dnů, tedy zítra.  

Dopadnout mohla i na české firmy. České ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden uvedlo, že nová americká cla by postihla vývoz českých firem za zhruba 200 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun) ročně.

Proti rozhodnutí se vzedmul  odpor mnoha zemí, firem, politiků i ekonomů. Upozorňovali na chystaná odvetná opatření i riziko následné spirály: akce – reakce – akce ústící do obchodních válek.

Výjimku Američané hned od počátku přiznali jen Kanadě a Mexiku. Evropská unie následně zahájila mnohostranná jednání, aby se novým clům také vyhnula. 

Americké oznámení je v souladu s tím, co EU očekávala a o čem zástupce členských zemí ráno jako o výsledku svých jednání za oceánem informovala komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová, řekl v Bruselu novinářům dobře informovaný představitel EU.

O clech má jednat také summit zemí Evropské unie v Bruselu, který ve čtvrtek začal.

Unie již dříve oznámila, že v případě zavedení cel je připravena reagovat odvetnými opatřeními.

Dopadla by na vybrané americké ocelářské a zemědělské produkty i na další výrobky, například bourbon, arašídové máslo či pomerančový džus. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker například uvedl, že by se dotkla rovněž motocyklů Harley-Davidson nebo džínsů Levi's.

Dovoz ocele do USA
Zdroj: ČT24

Trump v projevu před dvěma týdny prohlásil, že USA byly roky, ba desetiletí, vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám. „Je to útok na náš stát, ocel je ocel, když není ocel, není země,“ řekl prezident.

„Zavedením cel na hliník a ocel chráním americkou národní bezpečnost,“ prohlásil a dodal, že „ve spolupráci se spřátelenými státy musíme projevit pružnost“.

Vyjmutí Kanady a Mexika se očekávalo, neboť USA s nimi nyní vyjednávají nové znění Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...