Oprava Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží začne příští rok, vyjde na miliardu

Opravy památkově chráněné Fantovy budovy Hlavního nádraží v Praze začnou příští rok a stát by měly více než miliardu korun. Rekonstrukci nádraží zpomalil soudní spor správy s bývalým nájemcem Grandi Stazioni, který stále pokračuje.

„Venkovní i vnitřní prostory by měly být hotovy do roku 2022,“ uvedla mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Radka Pistoriusová. Stavbaři nejprve opraví historicky nejcennější část nádraží postavenou v secesním slohu v letech 1901 až 1909.

Dosud si SŽDC nechala zpracovat technický a historický průzkum zastřešení a fasády budovy, včetně návrhu vzorových řešení k připomínkám památkářů. Samotné opravy vnější části budovy by měly začít příští rok a železničáři počítají s náklady přes 150 milionů korun. Součástí by mělo být podle SŽDC i zlepšení vstupů do budovy z prostoru magistrály.

3 minuty
Soud potvrdil, že Fantova budova patří SŽDC
Zdroj: ČT24

Hlavní opravy by ovšem měly odstartovat až v roce 2020 a týkat se budou rozsáhlé modernizace interiéru staré haly. Kompletně by tak měly být zrenovovány všechny veřejně přístupné prostory i administrativní části budovy. Železničáři plánují část budovy po modernizaci komerčně využít.

Rekonstrukce historické budovy pojmenované po architektovi stavby Josefu Fantovi měla být původně hotová do roku 2013. Italská firma Grandi Stazioni, která měla nádraží v pronájmu od roku 2003, však opravy nestihla a SŽDC jí v roce 2016 neprodloužila smlouvu. Italové stihli opravit jen vnitřek centrální části s takzvanou Fantovou kavárnou. Boční trakty včetně fasády památkově chráněného objektu dosud na opravy čekají.

Modernizace nádraží průběžně pokračuje i v nové odbavovací hale. Ta byla nedávno vybavena novými komerčními prostory, které jsou podle mluvčí inspirovány podobou nákupních center metropole.

Otevřena byla například nová kavárna nebo úschovna zavazadel a kol. Upraveny byly také prostory dopravců a zázemí pro cestující. Revitalizace nové budovy bude pokračovat i dále. Přibýt by podle Pistoriusové měly především další komerční prostory.

Grandi Stazioni kvůli nádraží podala na SŽDC celkem čtyři žaloby. Firma v nich požaduje určení vlastnického práva ke staré i nové hale nádraží a zároveň se domáhá náhrady škody za neprodloužení nájmu a zaplacení prostavěných nákladů. Soud zatím nepravomocně rozhodl pouze v jedné z nich, když zamítl nároky firmy na vlastnictví Fantovy budovy. Společnost se však odvolala a další řízení bude pokračovat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...