Novým předsedou dozorčí rady České pošty je bývalý šéf innogy ČR Herrmann

Novým předsedou dozorčí rady České pošty je bývalý předseda představenstva společnosti innogy ČR Martin Friedrich Herrmann. V úterý ho zvolila dozorčí rada, která má od minulého týdne sedm nových členů. Herrmann ve funkci nahradil v únoru odvolaného Petra Zatloukala. Pošta to uvedla v tiskové zprávě.

„Česká pošta je se svými zaměstnanci, činnostmi a svojí působností jednou z největších firem v Česku. Na trhu, na kterém působí, čelí a bude čelit mnoha výzvám. Moje role a role celé dozorčí rady je pomoci managementu a zároveň ho při restrukturalizaci podniku kontrolovat,“ uvedl Herrmann.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden do dozorčí rady jmenoval vedle Hermanna odborníka na ICT se znalostí poštovního prostředí Petra Stieglera, ekonoma a daňového a účetního experta Radka Cestra, bývalého bankéře Petra Koláře, dále zástupkyni Sdružení místních samospráv Pavlu Chadimovou, hejtmana Pardubického Kraje Martina Netolického a ředitele kabinetu ministra vnitra Lukáše Hendrycha.

V radě, která má mít patnáct členů, zároveň zůstalo pět zástupců zaměstnanců. Rakušan na začátku února odvolal osm členů rady a devátý sám odstoupil. Odvolané radní označil za politické trafikanty, které nahradí odborníci.

Ztrátový podnik

Herrmann vystudoval na Westfälische Wilhelms-Universität Münster ekonomii, poté působil na řadě pracovních pozic v bankovnictví a v energetice. Vedle představenstva innogy působil také v Retail Innogy SE jako provozní ředitel.

V posledních letech pošta hospodaří v červených číslech. Za loňský rok podnik počítá se ztrátou kolem 800 až 900 milionů korun, což je však zhruba o půl miliardy korun nižší propad než v roce 2020, kdy hospodaření pošty skončilo ztrátou 1,356 miliardy po zdanění. Důvodem ztrát je podle vedení firmy neuhrazená úhrada státu za objednávané základní služby. Stát v současnosti podniku dluží šest miliard korun. Většinu dlužné částky již však pošta podle informací ČTK vyčerpala v podobě úvěrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 8 hhodinami

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
včera v 17:50

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
včera v 13:55

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
včera v 10:10

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
včera v 06:00

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025
Načítání...