Praha - Míra nezaměstnanosti v České republice v únoru stoupla na rekordních 9,9 procenta, proti lednu o desetinu procentního bodu. Podíl lidí bez práce je tak nejvýše od zavedení současné metodiky měření v červenci 2004. Loni v únoru bylo bez práce 7,4 procenta lidí. Informovalo o tom dnes ministerstvo práce a sociálních věcí. Analytici očekávali růst nezaměstnanosti nad deset procent.
Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo na konci února zůstal na lednové rekordní úrovni 18,2. Z toho nejvíce zájemců o jedno místo je v Teplicích (69,4), Karviné (67,4), Třebíči (61), Znojmu (50,8) a Děčíně (49,9). Pracovní úřady ke konci února evidovaly skoro 600 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o 8 909 více než v předchozím měsíci. Proti stejnému loňskému období jejich počet vzrostl o více než 154 tisíc.
K růstu je nezaměstnanost podle hlavního analytika Generali PPF Asser Management Radomíra Jáče tlačena sezonními faktory, charakteristickými pro počátek roku, a také dozníváním dopadu hospodářské recese na trh práce. Ekonomická analytička ČT Libuše Bautzová dodává, že kromě nástupu sezonních prací bude nezaměstnanost záležet také na rychlosti, s jakou bude nastupovat ekonomické oživení Německa, tedy nejdůležitějšího zahraničního partnera ČR.
Analytik Generali PPF Asser Management Radomír Jáč:
„V každém případě je třeba počítat s tím, že vývoj na trhu práce bude mít v letošním roce nepříznivé dopady pro spotřební chování domácností, a tedy i pro růst české ekonomiky jako celku.“
Analytici očekávali růst nad deset procent
„Míra nezaměstnanosti podle všeho překonala historicky poprvé desetiprocentní hranici. Zda se toto číslo ukáže být letošním vrcholem, záleží na termínu nastartování sezonních prací,“ uvedl před zveřejněním oficiálních čísel analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Na jaře se dá čekat pozitivní dopad sezonních prací, které zvýší nabídku volných pracovních míst a na čas zlepší podmínky na českém trhu práce,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek.
„Většina kolegů analytiků očekávala, že nezaměstnanost již v únoru překoná deset procent. Naplnil se ten optimistický pohled, kdy to nepřekonalo těch deset procent,“ řekl hlavní ekonom Atlantik Finanční trhy Petr Sklenář. Přesto ale zdůraznil, že počet lidí bez práce je na rekordní úrovni. Do budoucna podle něj už nepůjde o masivní propouštění, ale firmy nebudou nabírat nové zaměstnance a nastane stagnující nezaměstnanost.
„Dostali jsme výsledky průzkumu na druhé čtvrtletí a čistý index trhu práce je negativní (minus pět procent),“ vysvětluje generální ředitelka Manpower Jaroslava Rezlerová s tím, že většina oborů je na tom špatně. Pozitivně vypadá doprava, skladování, zdravotnictví, státní správa a kultura. Zlepšují se výhledy v oblastech, jako je ubytování a stravování. „Celkově je to ale pesimistický výhled,“ dodává. Nejvíce mají padat výpovědi v oblasti obchodu, pojišťovnictví, stavebnictví, realitních kancelářích nebo zpracovatelského průmyslu.
Recept proti nezaměstnanosti hledají i politické strany
Do boje s nezaměstnaností nyní vyráží politici. Nahrává jim volební kampaň. Třeba sociální demokracie plánuje nejvíce postiženým okresům ušít program doslova na míru. „Chceme se primárně zabývat právě těmito okresy tak, aby je ekonomičtí ministři navštívili pod mým vedením a sestavili program rozvoje těchto okresů,“ vysvětlil předseda ČSSD Jiří Paroubek.
ODS chce hlavně zabránit dalšímu propouštění, jak dokládá místopředseda strany Petr Nečas: „Hrozba, že se zaměstnavatelům zvednou odvody na sociální zabezpečení nebo se zvednou firemní daně, opravdu povede k zániku několika desítek tisíc pracovních míst.“
Své představy mají i menší parlamentní strany. Například lidovci a zelení by podpořili zaměstnávání na částečný úvazek. Desítky tisíc pracovních míst má podle Strany zelených přinést ochrana životního prostředí. KDU-ČSL i komunisté se pak shodují ve snaze motivovat firmy k náboru nových zaměstnanců, ovšem každý po svém.
„Budeme chtít, aby podnikatelské sféře, jak v oblasti daňové, tak v oblasti administrativní zátěže bylo kladeno co nejméně překážek,“ řekl místopředseda strany TOP 09 Jaromír Drábek. Strany teď také zvažují změny v systému vyplácení sociálních dávek. Těm pravicovým se nelíbí, že je příliš štědrý.
Jen loni stát vydal na podporu nezaměstnaným 15 miliard korun, zatímco v roce 2008 vyplatily úřady práce nezaměstnaným 7,11 miliardy korun. Částka ze státního rozpočtu na podpory se má letos oproti loňsku ještě o více než 1,5 miliardy zvýšit. Příliv peněz na vytváření nových pracovních míst se naopak loni snížil.
Tvorba nových pracovních míst je financována ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu určené na takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti. Loni jejich objem klesl na 7,69 miliardy korun z 8,81 miliardy o rok dříve.
Nárůst hlasí 72 úřadů práce
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo 72 pracovních úřadů. Nejvíce uchazečů o zaměstnání přibylo v okresech Prachatice (6 procent), Rakovník (4,3 procenta), Beroun (4,2 procenta), Kolín (3,7 procenta) a Tábor (3,6 procenta). Pět úřadů naopak zaregistrovalo meziměsíční pokles, a to v Rokycanech (o 1,8 procenta), Liberci (o 0,5 procenta), Tachově (o 0,3 procenta), České Lípě a Vyškově (o 0,1 procenta).
Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 51 okresů, nejvyšší byla v okresech Jeseník (19,4 procenta), Znojmo (17,4 procenta), Bruntál (17,3 procenta), Most (17,1 procenta), Hodonín (17,0 procenta) a Děčín (16 procenta). Naopak nejnižší nezaměstnanost může těšit okresy Praha-východ (3,8 procenta), Praha (3,9 procenta), Praha-západ (4,3 procenta) a Mladá Boleslav (5 procent).
