Ministerstvo financí připravilo návrh na zvýšení spotřebních daní z tabáku, lihu a hazardu jako reakci na růst dostupnosti návykových látek, tvrdí ministryně Alena Schillerová (za ANO): „Růst průměrné mzdy mezi roky 2009 až 2018 je o 45 procent, a přitom pro srovnání spotřební daň na líh se naposledy zvedla v roce 2010 a my ji teď zvedneme až v roce 2020,“ uvedla Schillerová. Státní rozpočet by díky vyššímu zdanění lihu, cigaret nebo hazardu měl získat zhruba deset miliard navíc.
„Neřesti“ zřejmě podraží. Podle Schillerové kvůli dostupnosti návykových látek i vyšší životní úrovni
6 minut
Události ČT: Dražší lihoviny, tabák a hazard
Náklady spojené se závislostmi stojí Česko každoročně desítky miliard korun – kouření sto, alkohol 60 a hazard 15 miliard. Na druhou stranu se vhledem k rostoucí průměrné mzdě zvyšuje jejich dostupnost, uvedlo ministerstvo financí.
V případě 0,5 litru 40% alkoholu proto navrhuje zvýšení daně z 57 na 64,5 koruny. U cigaret by se mělo jednat o navýšení zhruba o deset procent. Součástí balíčku je i zvýšení sazeb pro hazard: z 23 na 25 % pro dílčí daň z kurzových sázek, tombol či turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % pro dílčí daň z loterií, bing a živých her.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) je rád, že ministerstvo financí vyslyšelo jeho volání. „Jak Světová zdravotnická organizace, tak OECD nám doporučují, abychom dělali něco s konzumací alkoholu i tabáku, a jedno z efektivních doporučení je právě vyšší daňové zatížení,“ řekl. Není to sice všespásné opatření, připouští, ale je jedním z nich. Podle Vojtěcha by třeba mělo dojít také k větší regulaci reklamy alkoholu.
„Je to krok, který potřebuje kontext, aby byl funkční,“ hodnotí zvýšení spotřební daně přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský. „Jsem zvědavý, jestli se panu ministrovi bude dařit prosazovat doprovodná opatření,“ dodal. Jde podle něj ale o správný směr. „Dotýkají se systémového nástroje, který má reálný efekt na dospělou populaci,“ poznamenal.
Miovský zároveň upozorňuje, že jde o opatření, které není ani tak zaměřené na lidi, kteří už mají problém se závislostí, jako spíš na populační majoritu.
62 minut
90' ČT24 o spotřební dani na alkohol a tabák
Podle opozice je však aktuální návrh hlavně snahou získat peníze, které menšinové vládě ANO a ČSSD docházejí. Ostatně ministerstvo financí uvedlo počátkem dubna, že daňové změny mají zvýšit příjmy veřejných rozpočtů. Celkově by v letech 2020 a 2021 mělo přibýt každoročně přes deset miliard korun.
„Přestože argumentace ohledně růstu daní se zaměřuje především na pozitivní dopady na lidské zdraví, je zřejmé, že vládě jde především o naplnění státní kasy. V opačném případě by byl návrh na vyšší zdanění neřestí doprovázen snížením jiných daní. Nic takového se však nekoná. Rychle rostoucí výdaje na sociální dávky budou komplikovat dodržení rozpočtové kázně a každý dodatečný příjem se státu bude hodit,“ komentuje návržený balíček z dílny MF hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Opoziční ODS jinak se zvýšením daní z lihu a tabáku souhlasí. Vláda ANO a ČSSD by ale podle občanských demokratů měla nabídnout například snížení daně z příjmu. TOP 09 se zvyšováním daní nesouhlasí a bude proti návrhu. Obě strany se shodují v tom, že vládě docházejí peníze a snaží se je získat od daňových poplatníků.
Tabákové firmy: Daňová zátěž u jedné krabičky vzroste až o 13 korun
Resort financí také upozornil na to, že spotřební daň u lihu by i po zvýšení měla zůstat nižší než v Německu nebo Polsku. U tabáku pak růst odůvodňuje ministerstvo také tím, že neplní požadavky EU na výši daně.
Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by mohla podle informací od tabákových firem stoupnout o 12 až 13 korun. Podle MF bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret. U půllitrové lahve 40procentní lihoviny by cena kvůli zvýšení daně stoupla o 9,1 koruny, oznámila Unie výrobců a dovozců lihovin. Podle dřívějšího vyjádření výrobců lihovin a tabáku i sázkových kanceláří povede zvýšení daní k rozšíření černého trhu a zdražování.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý míní, že by se měl stát vyvarovat takto razantních změn. „Dlouhodobě apelujeme na předvídatelné podnikatelské prostředí a stabilitu pro všechny firmy v České republice. Pokud by prošel poslední návrh ministerstva financí, vzrostla by spotřební daň na jednu cigaretu jen za posledních osm let o 38 procent,“ podotkl.
Podle Křečka však kuřáci a milovníci alkoholu nebudou měnit své spotřební návyky kvůli mírně vyšším cenám. „Na černý trh by se začali obracet jen v případě skokového zdražení, které by šlo do násobků současných cen. To se však nechystá, proto lze očekávat, že černý trh s tabákem a alkoholem nevzroste,“ míní Křeček.
A podobné to bude podle něho i u hazardních her, kde sice vyšší zdanění může snížit výhry, ale rozhodně nelze očekávat, že by se hazard transformoval do nelegální podoby.
Negativní vliv na zdraví i ekonomická zátěž rozpočtu
Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové se Česko dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu. „Máme přes 20 procent denních kuřáků a potýkáme se s rozrůstajícím on-line hazardem. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty a jejich rodiny,“ uvedla.
Vedralová dále upozornila na to, že u alkoholu tvoří celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně a zisk státu ze spotřební daně není ani desetiprocentní. „Pokud by se zvýšilo zdanění o deset procent, snížila by se dle odborníků a mezinárodních doporučení konzumace alkoholu o 4,4 procenta,“ dodala.
„Kdyby vláda chtěla bojovat proti konzumaci tabáku a alkoholu, musela by dál násobně zvyšovat výdaje na prevenci. Spotřební chování dospělých lidí by sice příliš nezměnila, ale mohla by se zaměřit na děti, které jsou v naší společnosti vychovávány tak, že kouřit a pít alkohol je normální,“ doplnil Křeček.
