Některé banky zpřísnily podmínky hypoték. Bojí se, že kvůli koronaviru klesnou lidem příjmy

3 minuty
Některé banky zpřísnily podmínky poskytování hypoték. Bojí se, že kvůli koronaviru klesnou lidem příjmy
Zdroj: ČT24

Některé banky zpřísnily kvůli koronavirové krizi podmínky poskytování hypoték. Obávají se, že lidem v příštích měsících klesnou příjmy. Česká národní banka přitom dvě ze tří podmínek pro půjčky úplně zrušila, aby podpořila trh s bydlením.

Xenie Melniková si s patnerem dům vyhlídla v době, kdy Česko začalo řešit první případy koronaviru. V tu chvíli začali vyjednávat o hypotéce. „Všichni se obávali krize, takže nám řekli, ať si pospíšíme. Chytli jsme dobrý úrok, dobré období a vlastně takový lehčí průběh,“ říká Melniková.

Protože pár ručí ještě jedním bytem, dosáhl dokonce na stoprocentní hypotéku. „Teď by to bylo asi těžší, banky by požadovaly další kontroly a tak dále. Krize je, znám i lidi, kteří přišli nakonec o práci,“ dodává Melniková.

Banky se teď zajímají i o obor, ve kterém žadatel o hypotéku pracuje

V současnosti jsou banky mnohem víc opatrné, a to i přesto, že už nemusí, Česká národní banka jim ohledně hypoték v podstatě uvolnila ruce tak, aby mohly poskytovat úvěry i lidem, kteří mají nižší platy. Úplně tak zrušila podmínky na posuzování příjmů a nově mohou lidé snáz získat také více peněz – až devadesát procent ceny nemovitosti.

Pro klienty některých bank se ale i tak nezměnilo téměř nic.

„Devadesátiprocentní hypotéky jsou přísněji posuzovány, byly i před krizí, jsou ale i nyní, žadatel musí splňovat přísnější podmínky. To znamená, že si můžu půjčit maximálně tolik, kolik si vydělám za osm let a splátka nesmí překročit 40 procent mých příjmů, ačkoli toto pravidlo už národní banka zrušila,“ konstatuje hypoteční specialista Bidli Daniel Horňák.

Například hypotéky na devadesát procent ceny nemovitosti poskytuje podle zprostředkovatelů jen zhruba polovina bank na trhu. Přísnějším posuzováním klientů se tak připravují na to, že by lidé mohli mít problémy se splácením.

„Při červnovém zrušení tohoto parametru se vlastně ještě nic zásadního nestalo, takže toto je právě oblast, která je navázaná na příjmy a to, jakým způsobem důvěřujeme do budoucna oživení ekonomiky,“ říká ředitel Golem Finance Libor Ostatek.

Banky se navíc začaly mnohem více také zajímat o to, v jakém oboru lidé pracují. Ti z nejzasaženějších odvětví ale podle nich pro úvěry na bydlení momentálně nechodí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...