Některé banky zpřísnily podmínky hypoték. Bojí se, že kvůli koronaviru klesnou lidem příjmy

3 minuty
Některé banky zpřísnily podmínky poskytování hypoték. Bojí se, že kvůli koronaviru klesnou lidem příjmy
Zdroj: ČT24

Některé banky zpřísnily kvůli koronavirové krizi podmínky poskytování hypoték. Obávají se, že lidem v příštích měsících klesnou příjmy. Česká národní banka přitom dvě ze tří podmínek pro půjčky úplně zrušila, aby podpořila trh s bydlením.

Xenie Melniková si s patnerem dům vyhlídla v době, kdy Česko začalo řešit první případy koronaviru. V tu chvíli začali vyjednávat o hypotéce. „Všichni se obávali krize, takže nám řekli, ať si pospíšíme. Chytli jsme dobrý úrok, dobré období a vlastně takový lehčí průběh,“ říká Melniková.

Protože pár ručí ještě jedním bytem, dosáhl dokonce na stoprocentní hypotéku. „Teď by to bylo asi těžší, banky by požadovaly další kontroly a tak dále. Krize je, znám i lidi, kteří přišli nakonec o práci,“ dodává Melniková.

Banky se teď zajímají i o obor, ve kterém žadatel o hypotéku pracuje

V současnosti jsou banky mnohem víc opatrné, a to i přesto, že už nemusí, Česká národní banka jim ohledně hypoték v podstatě uvolnila ruce tak, aby mohly poskytovat úvěry i lidem, kteří mají nižší platy. Úplně tak zrušila podmínky na posuzování příjmů a nově mohou lidé snáz získat také více peněz – až devadesát procent ceny nemovitosti.

Pro klienty některých bank se ale i tak nezměnilo téměř nic.

„Devadesátiprocentní hypotéky jsou přísněji posuzovány, byly i před krizí, jsou ale i nyní, žadatel musí splňovat přísnější podmínky. To znamená, že si můžu půjčit maximálně tolik, kolik si vydělám za osm let a splátka nesmí překročit 40 procent mých příjmů, ačkoli toto pravidlo už národní banka zrušila,“ konstatuje hypoteční specialista Bidli Daniel Horňák.

Například hypotéky na devadesát procent ceny nemovitosti poskytuje podle zprostředkovatelů jen zhruba polovina bank na trhu. Přísnějším posuzováním klientů se tak připravují na to, že by lidé mohli mít problémy se splácením.

„Při červnovém zrušení tohoto parametru se vlastně ještě nic zásadního nestalo, takže toto je právě oblast, která je navázaná na příjmy a to, jakým způsobem důvěřujeme do budoucna oživení ekonomiky,“ říká ředitel Golem Finance Libor Ostatek.

Banky se navíc začaly mnohem více také zajímat o to, v jakém oboru lidé pracují. Ti z nejzasaženějších odvětví ale podle nich pro úvěry na bydlení momentálně nechodí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 17 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 17 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...