Navzdory krizi stále méně lidí nakupuje v zastavárnách, těm klesají prodeje

Zastavárny navzdory zdražování a energetické krizi za poslední rok registrují úbytek zákazníků. Některé prodávaly až o polovinu méně než před rokem, potvrdily České televizi oslovené podniky. Proměnila se ale jejich klientela. Do zastaváren zamířili více Ukrajinci, kteří tam sháněli vybavení, nebo řemeslníci, kterým zákazníci nezaplatili včas faktury.

„Je to naše nejhorší období,“ říká majitel Bazaru zastavárny Aladin v Praze David Penc. Lidé podle něj přestali nakupovat, a prodeje tak klesly asi o třetinu. „Kdyby to takhle mělo být běžně, nemá smysl to dělat,“ dodává. Pokles prodejů podle něj trvá už půl roku. Mezi běžnými klienty se začali objevovat i řemeslníci, kteří kvůli neproplaceným fakturám musí zastavit své nářadí. Zájem o zástavy podle něj ale dlouhodobě klesá.

Podle zaměstnance 1. Nuselské zastavárny v Praze Ladislava Novozámeckého jsou prodeje i zástavy letos nižší o polovinu. „Čekal jsem, že se začátkem krize začnou lidé chodit více, ale nic takového se nestalo,“ popisuje.

„Co nejlevněji věci vykoupit, aby je šlo co nejlevněji prodat,“ popisuje novou strategii majitel Megabazaru - Zastavárny v Praze 7 František Novotný. Původně bylo podle něj důležité věci co nejlépe vykoupit a následně co nejlépe prodat, teď je důležité je vůbec prodat. Podle něj se ale počet zástav oproti minulému roku lehce zvýšil.

Více zástav před Vánoci

Prodeje většinou nezlepšily ani Vánoce, i když zastavárny evidují vždy vyšší zájem o zástavu. „Před Vánocemi lidé vždy zastavují více, shánějí tak peníze na dárky,“ myslí si zaměstnanec v zastavárně Prezent v Ostravě Jiří Dudziak. Letos lidé podle něj nosí levnější věci, protože už nemají co jiného zastavit. Od začátku pandemie covidu-19 podle něj prodeje klesly až o 75 procent.

I podle zaměstnance 1. Nuselské zastavárny v Praze Ladislava Novozámeckého jsou zástavy před Vánoci až o čtyřicet procent častější než v průběhu roku.

Proměna zákazníků

Za poslední rok se ale změnili zákazníci. „Je to vidět na lidech. Jak jsou oblečení, čím přijedou. Začala chodit i střední třída,“ popisuje Novozámecký.

Do zastaváren během roku mířili více i Ukrajinci, kteří tam sháněli vybavení. „Hlavně v první polovině roku potřebovali věci běžné spotřeby,“ uvedl majitel zatavárny Multi Mobil Cb v Českých Budějovicích Marek Teringl.

„Naskočila klientela z Ukrajiny. Chodí lidé, které zasáhla krize, covid nebo válka,“ dodává majitel Megabazaru - Zastavárny na Praze 7 František Novotný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...