Kvůli Řecku klesají evropské burzy – včetně Prahy

Frankfurt/Londýn – Akcie na evropských trzích zahájily obchodování prudkým poklesem. Hlavní burzovní indexy ve Frankfurtu, Paříži, Miláně a Madridu ráno ztrácely více než čtyři procenta, později dopoledne se ztráty zmírnily. Investoři tak reagují na eskalaci řecké dluhové krize a reálnou možnost, že země vyhlásí bankrot a odejde z eurozóny. Propad akcií se nevyhnul ani Praze – burza v hlavním městě dopoledne ztrácela oproti pátečnímu závěru přes tři procenta, na konci dne zmírnila pokles na 2,3 procenta.

Širší západoevropský index FTSEurofirst 300 začal poklesem o 2,4 procenta. Užší index eurozóny Euro Stoxx 50, který zahrnuje přední akcie v eurozóně, se propadl o 4,2 procenta. Pokles táhly zejména akcie bank v zemích jižní Evropy. „Nijak dobře si nevedou ani dluhopisy jižních zemí Evropy, jejich výnosy jdou nahoru,“ dodal hlavní ekonom Era Jan Bureš s tím, že nákaza na trzích je však zatím relativně malá a „černý scénář“ se neočekává.

Zhruba tříprocentní pokles zaznamenal také pražský index PX, který se ráno propadl o 30 bodů na 964,57 bodu, a dostal se tak nejníž od letošního února. „Řecká tragédie vrcholí, výnosy dluhopisů raketově rostou, burzy padají,“ komentoval to analytik Patria Online Michal Putna. V Praze ráno klesaly všechny hlavní tituly, o více než pět procent například Erste Group a pojišťovna VIG, přes tři procenta odepsal Unipetrol, o více než dvě procenta klesl Philip Morris. Akcie Komerční banky oslabily o 1,33 procenta, cenné papíry ČEZ o 1,47 procenta. Na konci dne ale burza ranní propad zmírnila - index PX nakonec ztratil 2,3 procenta na 972,50 bodu. 

  • Akciové trhy v eurozóně zaznamenaly v pondělí v důsledku řecké krize nejprudší jednodenní pokles od roku 2011.

Ve srovnání s pátečním závěrem ztratila ráno hodnotu také česká měna – k euru o čtyři haléře na 27,28 CZK, k dolaru o dvacet haléřů na 24,64 CZK. Odpoledne niméně dokázala koruna ztráty smazat; obchodovala se za 27,23 CZK/EUR a 24,50 CZK/USD. 

Tlak pociťují i další trhy ve střední Evropě. Varšavská burza, která je v regionu největší, začala poklesem o více než tři procenta. Na českou ekonomiku by nicméně řecká finanční krize přímo dopadnout neměla. Myslí si to člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Zátěžové testy podle něj ukázaly, že český finanční sektor je odolný. Vláda projedná možné dopady řeckého bankrotu na tuzemské hospodářství ve středu.

„Soukromí investoři Řecku už dlouhou dobu prakticky nepůjčují. Většina řeckého dluhu se přesunula do veřejné sféry, do rozvahy Evropské centrální banky a ostatních mezinárodních institucí. Pokud zůstal v soukromém – zejména finančním – sektoru nějaký řecký dluh, tak ztráty už z velké části prošly výsledkem hospodaření. Z pohledu evropského bankovního systému je riziko omezené – totéž platí i pro český bankovní systém,“ říká prezident Federace evropských účetních Petr Kříž.

Na dramatický vývoj událostí kolem Řecka zareagovaly také asijské burzy. O jedno až tři procenta klesly indexy v Tokiu, Soulu, Singapuru, Sydney nebo na Tchaj-wanu. Vysoké ztráty mají před začátkem obchodování rovněž akcie řeckých firem, které se obchodují na burzách ve Spojených státech. Například index Global X FTSE Greece těsně před polednem vykazoval předběžný pokles kolem 14 procent.

Po zahájení devizového obchodování v Asii oslabil také kurz eura, když se vůči dolaru propadl pod hranici 1,10 USD na 1,0955 USD. Později se společná evropská měna stabilizovala a pohybovala se kolem 1,1010 USD. Zpevnily naopak měny považované za bezpečné investice jako švýcarský frank, japonský jen nebo americký dolar.

Někteří asijští analytici se obávají, že bankrot Řecka by mohl narušit globální obchod a finanční trhy, což by způsobilo oslabení ekonomického růstu. Jiní ale významnější dopady řecké situace nepředpokládají. „Řecký bankrot a odchod z eura bude ničivý pro Řecko, ale už ne pro nikoho jiného,“ odhadl hlavní ekonom firmy Moody's Analytics Mark Zandi. „Situace kolem Řecka bude finanční trhy vychylovat z rovnováhy, bude to ale jen dočasné.“

K propadu se připojily také americké akcie, i když jejich pokles byl mírnější. Krátce před polednem newyorského času (18:00 SELČ) vykazoval Dow Jonesův index pokles o 1,2 procenta.

Řecko zavřelo banky a omezilo pohyb kapitálu

Většina investorů až do pátku vesměs předpokládala, že Atény se s mezinárodními věřiteli nakonec dohodnou, aby mohlo Řecko dál splácet dluhy a setrvat v měnové unii. Víkendový zvrat ale podstatně zvýšil riziko takzvaného „Grexitu“, tedy odchodu Řecka z eurozóny. Vláda premiéra Alexise Tsiprase se totiž neshodla s mezinárodními věřiteli na podobě reforem, které byly podmínkou pro vyplacení poslední části finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur.

V neděli pak kabinet rozhodl, že v zemi zůstanou až do 6. července zavřené všechny banky a fungovat nebude ani aténská akciová burza. Omezené budou také výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Evropská komise uznala, že opatření jsou nezbytná k ochraně řeckých bank, protože z obavy o budoucnost Řekové v posledních dnech masivně vybírali vklady a u bankomatů se tvořily dlouhé fronty.

Podle ekonoma Bureše může v Řecku tímto způsobem fungovat euro jako oficiální měna pouze po omezenou dobu. „Pokud nebude nalezena dohoda do čtrnácti dnů až tří týdnů, tak se Řecko nemusí obejít bez emise nějakých náhradních platidel nebo bez nějaké paralelní měny, která by alespoň dočasně zajistila fungování ekonomiky.“

Záchranný program pro Řecko končí v úterý 30. června. Bez peněz nebudou moci Řekové splácet své dluhy, včetně splátky ve výši 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu, kterou měly Atény poslat rovněž do konce června. Premiér Alexis Tsipras se o víkendu nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum, v němž mají občané hlasovat o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů. Je však otázkou, o čem budou voliči rozhodovat, když tou dobou už bude záchranný program podle všeho ukončen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 14 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 15 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
včera v 19:43

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
včera v 14:14

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:03

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30
Načítání...